Stránka 19 z 100

Takový klenot nesmím pokazit

Rozhovor s Petrem Onuferem vedla Olga Pavlova

Edice angloamerických autorů AAA patří k nejdéle vycházejícím tuzemským edicím vůbec. Za téměř třicet let v ní nakladatelství Argo vydalo ke sto padesáti svazkům. S jejím vedoucím redaktorem Petrem Onuferem jsme mluvili o postavení angličtiny na českém knižním trhu, o předchozí a současné podobě „áček“ a také o jejich nejprodávanějších titulech.

 

Olga Pavlova: Zdá se, že od roku 1989 existuje především jeden velký překladový jazyk: angličtina. Nemáte pocit, že v roce 2022 už je trh angloamerickou tvorbou přesycený?

Petr Onufer: To je téma na delší povídání a hlubší zamyšlení.

Morálka jako software

Klára Soukupová

McEwan, Ian. Stroje jako já.
Z anglického originálu
Machines Like Me (2019) přeložil Ladislav Šenkyřík.
1. vydání. Praha: Odeon, 2021. 360 stran.

 

Ian McEwan pro svou novou knihu využil zavedené, v lecčem však už ohrané téma soužití lidí s humanoidními roboty. Přestože se zdá být v centru románu umělá inteligence a její představy o správném směřování lidských osudů, jde pouze o kulisy a jádro příběhu spočívá v pomstě, dvojznačnosti zločinu a schopnosti převzít zodpovědnost.

Stroje jako já nemají naplňovat standardní situaci žánru sci-fi,

4/2022 – Arabská místa strachu

Vychází nový Plav věnovaný arabské vězeňské literatuře.

Dvě brazilská výročí

Karolina Válová

Letos si Brazílie připomíná dvě významná výročí: před dvěma sty lety získala nezávislost na Portugalsku a mezi 11. a 18. únorem 1922 proběhl v São Paulu tzv. Týden moderního umění (Samana da Arte Moderna). Tento umělecko-kulturně-politický festival byl jedním z prvních a zároveň nejzásadnějších avantgardních výbojů v zemi. Během něj se zformovala „první generace modernistů“, jejíž působení bylo přerušeno až nástupem diktatury Getúlia Vargase v roce 1930.

Cesta k nezávislosti Brazílie začala během napoleonských válek přesunem celého portugalského dvora z Lisabonu do Ria de Janeira. Vládnoucí regent Jan (Dom João) tímto neobvyklým krokem změnil Brazílii,

Můj vzdor proti nespravedlnosti spočívá v literárním stylu

Rozhovor s Ahmedem Nágím vedla Adéla Provazníková

Tematický blok čísla otevíráme rozhovorem s egyptským novinářem, spisovatelem a „kriminálníkem“ Ahmedem Nágím, který strávil téměř rok ve věznici Tora za vyvolání veřejného pohoršení poté, co jej zažaloval čtenář časopisu, v němž byla otištěna ukázka z jeho románu Istichdám al-hajá (Život: návod na použití, 2014). Adéla Provazníková s ním hovořila o možnostech spisovatele, jak zachytit zkušenost z vězení, o tradici arabské vězeňské literatury a třeba také o tom, v čem se egyptské vězení, jak ho sám poznal, lišilo od obrazu, který o něm utvářejí literární díla.

Mnohem jednodušší je slovenštinu číst než ji překládat

Rozhovor s Petrem Minaříkem vedla Olga Pavlova

S Petrem Minaříkem, spoluzakladatelem a šéfredaktorem brněnského nakladatelství Větrné mlýny, které vydává unikátní edici současné slovenské literatury Česi, čítajte, jsme mluvili o překladu ze slovenštiny a také o současném vnímání moderní slovenské prózy na českém knižním trhu.

 

Olga Pavlova: Co bylo původním impulsem pro vznik edice Česi, čítajte?

Petr Minařík: Impulsem byla absence slovenské literatury na českých knihkupeckých pultech. Zatímco v Bratislavě bylo kolem roku 2010 možné koupit takřka celou českou produkci, slovenské tituly v Česku sehnat v podstatě nešlo.

Sen o purpurovém městě

Jakub Vaněk

Segalen, Victor. René Leys.
Z francouzského originálu
René Leys (1971) přeložili Veronika Matiášková a Petr Janus.
1. vydání. Praha: Rubato, 2021. 239 stran.

 

Román o První čínské revoluci a evropském snu o exotismu je teprve druhým do češtiny přeloženým dílem pozoruhodného francouzského spisovatele, lékaře, archeologa, etnografa a fotografa Victora Segalena. Ve Francii byl Segalen znovu objeven poměrně nedávno, jeho význam pro moderní francouzskou literaturu je však nesporný. Ve svých dílech mísil pečlivé historické a etnografické studium s básnickou imaginací a smyslem pro kompozici.

Od Zámku ke Klíči

Klára Hutková

Ó Cadhain, Máirtín. Klíč.
Z irského originálu
An Eochair (1967 [2009]) přeložil Radvan Markus.
1. vydání. Praha: Argo, 2021. 104 stran.

 

Irský spisovatel Máirtín Ó Cadhain (1906–1970) vstoupil na českou literární scénu v roce 2017 svým nejslavnějším románem Cré na Cille (1949). Pod názvem Hřbitovní hlína ho vydalo nakladatelství Argo a překladatel Radvan Markus za něj získal prestižní cenu Magnesia Litera. Nyní Argo přináší Ó Cadhainův Klíč (An Eochair, 1967) z pera stejného překladatele.

Méně známá veledíla čítankového klasika

Jaroslav Stanovský

Balzac, Honoré de. Neznámé veledílo a jiné prózy. Povídky o umělcích.
Z francouzských originálů
Le Chef-d’œuvre inconnu et autres nouvelles (1994), Sarrasine – Gambara – Massimilla Doni (1995) a La Maison du Chat-qui-pelote et autres Scènes de la vie privée (1970) přeložil Jan Petříček.
1. vydání. Praha: Maraton, 2021. 248 stran.

 

Kniha Neznámé veledílo a jiné prózy, vydaná nakladatelstvím Maraton jako třetí svazek edice Světoví klasici, si jednak klade za cíl ukázat šíři Balzacova tvůrčího rozpětí,

Lou Reed. Berlín

Ve zpravodajském podcastu Vinohradská 12 dnes vyšel díl složený z válečných deníků spisovatele a rockera Serhije Žadana. Doporučujeme k poslechu a zároveň odemykáme jeden ze starších Žadanových textů v překladu Alexeje Sevruka.