Stránka 11 z 100

Scéna proluky

Jakub Vaněk

Rabaté, Dominique. Lyrická gesta.
Z francouzského originálu
Gestes lyriques (2013) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Karolinum, 2023. 207 stran.

 

Čtvrtý svazek edice Studia poetica nakladatelství Karolinum přináší soubor esejů současného francouzského teoretika Dominiqua Rabatého v překladu Martina Pokorného. V návaznosti na své předchozí práce o lyrickém subjektu se autor v přítomných textech věnuje fenoménu lyrických gest. Na základě případových studií věnovaných moderním francouzským básníkům (v celé knize žel prakticky nefiguruje žádná spisovatelka) a teoretičtěji laděných pasáží usiluje Rabaté o přiblížení účinnosti básnického slova,

Závratná složitost světa

Dan Maršálek

Labatut, Benjamín. Strašlivá závrať.
Ze španělského originálu
Un verdor terrible (2020) přeložila Anna Štádlerová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 208 stran.

 

Třetí kniha chilsko-nizozemského autora Benjamína Labatuta Strašlivá závrať postoupila do finále Mezinárodní Bookerovy ceny za rok 2021, díky čemuž získala celosvětovou pozornost a vyšla ve více než dvaceti jazycích. Překlad do češtiny zajistilo nakladatelství Paseka a překladatelka Anna Štádlerová. Kniha sestává z pěti uzavřených a rozličných částí: po narativním a historickém eseji následují dvě biografické povídky, jedna rozsáhlejší novela stejného zaměření a nakonec krátká autofikční povídka lyricko-esejistického rázu.

Nerozhodný zápas: Helsinky vs. Helsingfors

Jan-Marek Šík

Finskošvédské literatuře jsme se podrobně věnovali v Plavu 6/2022. Autor jeho koncepce Jan-Marek Šík se v následujícím eseji vrací ke svému překladu historického románu Chiméra 38 Kjella Westöa a přibližuje, jaké potíže činilo převádět švédsky psaný text odehrávající se ve třicátých letech 20. století ve dvojjazyčných Helsinkách. Zaměřuje se přitom zejména na problém, jak vhodně uvádět topografické názvy, a ve stručném historickém exkurzu také představuje, jakým vývojem u nás prošlo označování s Finskem spojených oblastí.

 

V doslovu k románu finskošvédského spisovatele Christera Kihlmana Drahý princi (1975,

Snít o modrých sluncích

Večer časopisu Plav 12. října 2023 od 19 hodin

7/2023 – Kulturní dějiny mořské mlhy

Vychází nový Plav věnovaný současné keltské literatuře.

Budoucnost Festivalu spisovatelů Praha

Vlasta Brtníková March

Pořádat velkou literární akci s hvězdnými autory a autorkami není jen tak. Pokud si chcete udržet mezinárodní standard, neobejdete se bez finančního zázemí. Festival spisovatelů Praha, konaný každoročně mezi lety 1991 až 2020, byl v posledních letech součástí Programu státní podpory festivalů, čímž měl zajištěnou určitou stabilitu. Umožňovalo nám to v předstihu domlouvat vystoupení světových literátů a umělců a zajišťovat promyšlené programy.

V roce 2020 jsme Festival spisovatelů Praha uspořádali za účasti nigerijského nobelisty Woleho Soyinky. Zahraniční aerolinky nám přitom šestkrát zrušily jeho let. Deset autorů se na poslední chvíli rozhodlo nepřicestovat kvůli obavě z covidové nákazy.

Překlad jako ekvivalent básnické transfuze

Rozhovor s Peterem Mackayem vedla a z angličtiny přeložila Petra Johana Poncarová

V rozhovoru mezi překladatelkou ze skotské gaelštiny Petrou Johanou Poncarovou a skotským básníkem a akademikem Peterem Mackayem se dozvíte o současné skotské gaelské poezii, výzvách, jimž čelí, i významu překladu pro její další rozvoj. Řeč přišla také na instituci národního barda, Mackayovy vlastní spisovatelské postupy nebo nezbytnost televizních debat o poezii v hlavním vysílacím čase.

 

Petra Johana Poncarová: Coby básník, překladatel, editor a akademik, který se zabývá skotskou i irskou literaturou, máš tu výhodu, že můžeš soudobou poezii v irštině a skotské gaelštině hodnotit hned z několika perspektiv.

Byť opakom dnešných médií

Rozhovor s Filipem Ostrowským a Jurajem Koudelou vedla Olga Pavlova

Edice Prokletí reportéři se zrodila v roce 2015 společně se slovenským nakladatelstvím Absynt a i díky nezaměnitelné práci grafické designérky Pavlíny Morháčové se těší stále rostoucí oblibě. O dva roky později zde začínají vycházet knihy také v češtině, přičemž každá země má svůj vlastní ediční plán. O počátcích edice, poměrech na slovenském i českém knižním trhu nebo lásce k reportážní literatuře jsme si povídali se zakladateli nakladatelství Jurajem Koudelou a Filipem Ostrowským.

 

Olga Pavlova: Co stálo za myšlenkou založit nakladatelství věnované především reportážní literatuře?

Světlo na druhou rovná se tma

Kateřina Bártková

Onwuemezi, Vanessa. Temné končiny.
Z anglického originálu
Dark Neigbourhood (2021) přeložil Roman Jakubčík.
1. vydání. Sezimovo Ústí: Incipit, 2022. 157 stran.

 

„Jsem skutečně posedlá jazykem a tím, jak ho prolomit, jak sobě i čtenářům zprostředkovat nový způsob vidění,“ uvedla v rozhovoru pro The London Magazine britská autorka Vanessa Onwuemezi. Její debutová sbírka povídek Temné končiny se v anglofonních médiích dočkala vřelého přijetí, vyzdvihovaná byla především právě specifická poetika a experimentující jazyk.

Celkem sedm povídek nespojuje čas,

Pečovatelský mimozemšťan

Klára Soukupová

Stuart, Douglas. Shuggie Bain.
Z anglického originálu
Shuggie Bain (2020) přeložila Lenka Sobotová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 512 stran.

 

Rozsáhlý debutový román Douglase Stuarta popisuje každodennost alkoholové závislosti a domácího násilí na periferii Glasgowa osmdesátých let. Po letech hádek a žárlivých výstupů opustí taxikářský donchuán svou ženu Agnes, propadající se do opilství, a zanechá ji se třemi dětmi na sídlišti u zavřených uhelných dolů.

Lidé kolem centrální rodiny Bainových nepůsobí jako komické či politováníhodné figurky, ale spíše jako verze různého opotřebení životem,