Úvodník
Milé čtenářstvo,
první queer číslo Plavu vyšlo v roce 2011. „Četla jsem ho a přišlo mi, že je (jako mnoho jiného) trochu moc gay,“ napsala mi v počátcích přípravy čísla nového autorka koncepce Kateřina Bártková. Rozhodly jsme se proto tentokrát perspektivu cis homosexuálních mužů úplně opustit a číslo vystavět kolem konceptu FLINTA* (anglická zkratka pro „femme, lesbian, intersex, non-binary, trans, agender“) ‒ literatury nebinárních lidí a queer žen. Součástí koncepce byla i významná lingvistická výzva v podobě překladu jazyka nebinárních literárních postav, jak autobiografických, tak fiktivních.
Kromě témat souvisejících přímo s genderovou identitou (tělesná dysforie, coming out, tápání v nesedících genderových škatulkách) se v textech objevuje i otázka menšinové identity jazykové či kulturní, například v poezii čínsko-britské autor*ky Mary Jean Chan. Trans rodičovství jedním způsobem zpracovává Torrey Peters (přiznaně s nádechem telenovely), jiným pak Maggie Nelson (román Argonauti spíš pluje v proudu vědomí, útržků konverzací a citací).
Podobně jako zatím neexistuje „příručková“ norma pro inkluzivní češtinu, neexistuje taková norma ani v Plavu. Překladatelům a překladatelkám dorazily texty k překladu bez komentáře, jak se s nebinaritou vyrovnat, a moc mě těší, že výsledky jsou pestré a ukazují, jak různě to vlastně jde. Osobně jsem si zatím zvykala na hvězdičky, ale nadchlo mě „třetí slovesné číslo“ v oceňovaném románu Kim de l’Horizon, málo používané podtržítko v překladu Hengameh Yaghoobifarah a vítám rovněž zmínku Zuzany Ďaďové v rozhovoru, že nejraději ze všeho používá opisné tvary. Během přípravy čísla jsem zakopávala o nejrůznější argumenty: „špatně se to čte“, „v generickém maskulinu se musejí najít všichni“, „hvězdičku používám, jenom když chci na internetu napsat sprosté slovo“. Můj argument zní – kéž by šel svět pokaždé vylepšit tak snadno, jako když použijete genderově inkluzivní jazyk a sdělíte tím: „Vím, že gender je spektrum, a jsem s tím v pohodě.“ Jazykem zde mám na mysli ten psaný, ale těším se, že se třeba začne zajímavě proměňovat i řeč mluvená.
Za celou redakci vám přeju krásné léto! Pokud budete o prázdninách v Praze, zastavte se v úterý 8. srpna od 18 hodin na křtu čísla v rámci festivalu Prague Pride. V září pak vyjde číslo o keltské poezii.
Silvie Mitlenerová
Erratum: Text Paula B. Preciada vyšel v tištěném čísle pod chybným jménem. Za chybu se omlouváme, kde to bylo možné, je už napravena.
Obsah
Kraťasy
Františka Schormová, Martin Šplíchal
Rozhovor k tématu
Zuzana Ďaďová
Pozorujem, ako sa jazyk vyvíja
Esej k tématu
Paul B. Preciado / Michal Špína
Kontra-sexuální manifest. Co je kontra-sexualita?
Téma
Kim de l’Horizon / Jana van Luxemburg
Kniha (mé) krve
Yas Lime / Lenka Marie Čapková
Mýtus o jakovi: Jak jsem se naučil/a mít rád/a svoje chlupy
Mary Jean Chan / Atrin Matuštík
Fleš
Akwaeke Emezi / Tereza Marková Vlášková
Milý Senthurane
Torrey Peters / Silvie Mitlenerová
Detranzice, bejby
Hengameh Yaghoobifarah / Kateřina Bártková
Ministerstvo snů
Maggie Nelson / Marek Torčík
Argonauti
Rozhovory o edicích
Tomáš Reichel a Nikola Kochová
Fetiš jménem edice bych raději nepřeceňoval
Studie
Tomáš Vítek
Věžové básně Friedricha Hölderlina
Recenze
Klára Soukupová
Bolestný příslib
(Damon Galgut: Slib)