Zdeněk Lyčka
Sebelepší překlad – zejména z oblasti tzv. malých literatur – se neudrží na výsluní pozornosti kulturní veřejnosti věčně, neboť musí zápasit s přetlakem nových či neustále recyklovaných informací, které se na čtenáře valí z médií, sociálních sítí a prostřednictvím všeobecně zrychleného tepu kulturního života. Pokud se podaří propojit literaturu s další kulturní oblastí, třeba výtvarným uměním, znamená to jeden život navíc.
Výtvarný rozměr literárních děl, ať už původních, či přeložených, hraje specifickou a někdy velmi důležitou roli. Díky knižním ilustracím často vzniká zcela nová vizuální realita, která udržuje trvalý zájem publika o danou literaturu, případně žije svým vlastním životem. Možnosti trvalejší prezentace literárního díla v myslích čtenářů narůstají prostřednictvím putovních výstav ilustrací a doprovodných tematických přednášek.
Roli výtvarné stránky při recepci překladů ze severských jazyků (ze sámštiny přes norštinu do češtiny a z grónštiny přes dánštinu do češtiny) lze ilustrovat na minimálně třech konkrétních příkladech:
Prvním z nich je putovní výstava stylizovaných ilustrací českého výtvarníka Luboše Drtiny k českému překladu sámských pohádek, mýtů a pověstí norského filologa a učitele sámštiny Justa Knuda Qvigstada s názvem O muži, který si koupil svědění, který vydalo nakladatelství Argo v roce 2006. Výstava byla poprvé prezentována v roce 2012 u příležitosti otevření nových prostor Sámského centra v norském hlavním městě Oslu, kde vzbudila značný zájem. Někteří Sámové, kteří se vernisáže zúčastnili, se chtěli seznámit „s oním sámským ilustrátorem, o němž dosud neslyšeli“, což je jedinečný příklad obousměrného kulturního transferu mezi původní severskou literaturou a jejím překladem do češtiny ozvláštněným ilustracemi českého umělce. Výstava od roku 2012 procestovala Slovensko, Polsko, Faerské ostrovy a Špicberky a nyní putuje po Česku.
Dalším příkladem je putovní výstava syrových, drsných a zároveň humorných ilustrací českého výtvarníka Martina Velíška k českému překladu grónských mýtů a pověstí dánsko-grónského polárníka a spisovatele Knuda Rasmussena s názvem Grónské mýty a pověsti, který vydalo nakladatelství Argo v roce 1998 (2. vydání 2007). Tato unikátní výstava zahájila své putování v roce 2008 v grónském hlavním městě Nuuku jako součást projektu České dny v Grónsku. Poté byla představena v dalších pěti grónských městech, procestovala Dánsko, Faerské ostrovy, Slovensko, Německo a Špicberky a nyní putuje po Česku a Polsku. Knižní ilustrace dokázaly v tomto případě vyvolat u diváků tak silný zážitek, že českou verzi Grónských mýtů a pověstí si v Dánsku, Grónsku, Polsku a Německu pořídili nadšenci, kteří vůbec neumí česky. Zcela ojedinělým fenoménem je, že na přednášce spojené s vernisáží výstavy v roce 2009 ve městě Maniitsoq na západním pobřeží Grónska se překladateli a ilustrátorovi podařilo vrátit původní literaturu zpět na místo jejího vzniku, do Grónska.
Ukazuje se, že v nastoleném trendu lze úspěšně pokračovat, o čemž svědčí putovní výstava ilustrací grónského umělce Árona z Hůrky k výboru grónských mýtů a pověstí, která doprovází český překlad vydaný nakladatelstvím Argo v roce 2016 pod názvem O Igimarasussukovi, který jedl své ženy. Výstava měla premiéru v květnu 2016 v Českém centru Praha za účasti ministrů kultury Dánska a Česka, v následujících dvou letech putovala po Grónsku a v květnu 2018 byla prezentována na festivalu Nordischer Klang v severoněmeckém Greifswaldu. Od té doby cestuje po Česku a v kombinaci s ilustracemi Martina Velíška po Polsku. Tamní univerzity zaujala možnost konfrontace Velíškova avantgardního výtvarného stylu s realisticko-naivistickými Áronovými kresbami při zobrazení stejného námětu, jímž jsou grónské mýty a pověsti.
Text vznikl u příležitosti mezinárodní konference Malé jazyky a literatury ve velkém světě pořádané Českým centrem Mezinárodního PEN klubu 14. února 2020 v Praze.