Rubrika: Rozhovor Stránka 8 z 24

Wales jako by neexistoval

Rozhovor s Blankou Říchovou vedl Ondřej Vinš

V rozhovoru se blíže podíváme na důsledky a výhledy brexitu, situaci v jednotlivých historických zemích Spojeného království a některé důležité aktéry. Spolu s úvodním esejem by tento rozhovor měl sloužit jako orientační pomůcka, jak číst brexit coby fenomén, který kromě svých uměleckých reflexí přináší zejména zásadní geopolitické a společenské změny.

Ondřej Vinš: Na úvod bych vás poprosil, abyste našim čtenářům shrnula současný stav brexitu a dění kolem něj, jelikož celá situace už trvá čtyři roky a je poměrně chaotická.

Blanka Říchová: To je!

Překládání je hornická práce

Rozhovor s Adinem Ljucou vedla Olga Pavlova

S básníkem a překladatelem Adinem Ljucou jsme mluvili o nakladatelství Samizdat, které založil společně s Miloradem Pejićem, o lásce ke knihám a o potřebě pomalé a důkladné tvůrčí a překladatelské práce.

Olga Pavlova: Žijete v České republice od roku 1992. Považujete se více za účastníka české literární scény, nebo bosenské?

Adin Ljuca: Takový způsob uvažování je mi cizí. Necítím se součástí žádné scény. Nad textem sedím sám. Později ho sdílím s kamarády, v Lundu a Chicagu, Frýdku nebo Záhřebu. Loni mi vyšel překlad v Srbsku,

Překročit hranice zemí a jazyků: o současné globální literatuře

Rozhovor s Justinem Quinnem vedl a z angličtiny přeložil Václav Kyllar

Pedagog, kritik a spisovatel Justin Quinn je jeden z mála akademiků u nás, kteří se zabývají globální literaturou, a na Karlově univerzitě už několikátým rokem vede seminář zaměřený na globální anglofonní literaturu, jenž byl jednou z hlavních inspirací pro vznik tohoto čísla. V rozhovoru s ním přišla řeč jak na obecné charakteristiky globální literatury, tak na její vztah k české literární kritice a výuce cizích jazyků.
 

Václav Kyllar: Čím se globální literatura liší od postkoloniální, migrační nebo menšinové literatury?

Jazyková dokonalost všechny problémy neřeší

Rozhovor s Dobromirem Grigorovem vedla Olga Pavlova

S literárním vědcem, bohemistou a překladatelem Dobromirem Grigorovem jsme mluvili o kulturní přenositelnosti některých děl české literatury, o úspěchu knihy Hana Aleny Mornštajnové v Bulharsku a došlo samozřejmě též na zmínku o Milanu Kunderovi.
 

Olga Pavlova: Pohybujete se především na akademické půdě. Jak vaše profese ovlivňuje výběr překládaných autorů?

Dobromir Grigorov: Prózy, které překládám, vybírám jako literární historik, nenabízel bych nakladatelstvím texty, do kterých jsem se pustil jen tak pro vlastní potěšení. Dosud mi vyšly jak překlady pro náročné čtenáře,

Prostor pro odlišnost – ženy a literatura v lusofonní Africe

Rozhovor s Anou Mafaldou Leiteovou vedla Marta Banasiak

Z portugalštiny přeložila Barbora Kraftová

S luso-mosambickou básnířkou a profesorkou Lisabonské univerzity Anou Mafaldou Leiteovou jsme se bavili nejen o minulosti, současnosti a budoucnosti spisovatelek lusofonní Afriky, ale hlavně o tom, jak dokážou literaturu prolínat s ostatními druhy umění, a o společenské důležitosti jejich tvorby.
 

Marta Banasiak: Již dlouhou dobu jsou ženské hlasy v rámci portugalsky psaných afrických literatur poměrně vzácné. Co podle vás stojí za tímto statem quo?

Ana Mafalda Leiteová: Příčina tohoto statu quo souvisí s tím,

Je to divný pocit číst české texty, které dobře znám v originále

Rozhovor s Benjaminem Hildenbrandem vedla Olga Pavlova

S výhercem letošní soutěže Cena Susanny Roth Benjaminem Hildenbrandem jsme mluvili o významu literárních cen, následných nástrahách při pokusech o vydání již hotového textu a také o tvorbě a recepci díla Michela Houellebecqa.
 

Olga Pavlova: Obdržel jste již tři ceny za překlad. Jsou vám k něčemu prospěšné?

Benjamin Hildenbrand: Vše záleží na úhlu pohledu. Mohou být k ničemu, protože mi ta vítězství nepřinesla nic po finanční stránce. Osobně si jich ale velmi vážím, navíc to byly soutěže spojené se jmény Václava Černého a Susanny Rothové.

Ekologie je v sámské literatuře přítomná od samého počátku

Rozhovor s Haraldem Gaskim vedl Michal Kovář

Proč jsou sámská témata v severských literaturách v poslední době tolik populární a jak jsou v nich Sámové vykreslováni? Co mají literatury původních národů společné a v čem je ta sámská specifická? A jak je na tom sámská literatura ve vztahu k ostatním národním literaturám? O tom a mnohém dalším si povídal Michal Kovář s Haraldem Gaskim, profesorem sámské literatury na Univerzitě v Tromsø a Sámské univerzitě v Kautokeinu.
 

Michal Kovář: Čtete veškerou literární produkci psanou v sámských jazycích? Kolik knih v sámštině či napsaných sámským autorem vlastně ročně vychází?

Ve Finsku sice jsou překladatelé české literatury, ale zdejší nakladatelství nemají zájem

Rozhovor s Jarim Aulou vedla Olga Pavlova

S finským slavistou, rozhlasovým hlasatelem, novinářem a překladatelem Jarim Aulou jsme mluvili o způsobech překladu básnických textů, tvorbě audioknih a o finsko-české spolupráci v oblasti literatury.
 

Olga Pavlova: Umíte česky, slovensky, rusky, dále polsky, ukrajinsky a lužickosrbsky. Kterému z těchto jazyku dáváte při literárním překladu přednost a proč?

Jari Aula: Dávám přednost hlavně češtině, slovenštině a ruštině, jelikož tyto jazyky ovládám nejlépe. Co se týče ostatních slovanských jazyků, studoval jsem je jen okrajově. Výhodou slovanských jazyků je, že pokud ovládáte alespoň dva,

Komiks, terapie & historie

Rozhovor s Terezou Arndt vedla Monika Sechovcová

Současný komiks se čím dál častěji pokouší čelit faktům, zprostředkovává skutečné události i historickou látku. Historie v něm odhaluje svou tvář subjektivního dokumentu a příběhu nespolehlivé paměti, který vyžaduje aktivní čtení. Autoři objevili jeho terapeutický potenciál a pomáhá jim zpracovat traumatické události, bolest a úzkost pojící se s prožitkem smrti. O tom všem jsme hovořili s teoretičkou komiksu Terezou Arndt.

Monika Sechovcová: Začněme jedním z nejběžnějších témat, kterým se zabývají teoretici komiksu: vztahem mezi slovem a obrazem v tomto smíšeném médiu. Jaké limity a výsady podle tebe mají tyto rozdílné formy reprezentace skutečnosti?

Překládat poezii je jako stát s deštníkem pod sprchou

Rozhovor s Hanou Hadas vedla Olga Pavlova

S překladatelkou a redaktorkou Hanou Hadas jsme mluvili o vzniku překladového díla, o roli literárních agentů na knižním trhu a o možnosti či nemožnosti překladu poezie.


Olga Pavlova: Na stránkách Českého literárního centra píšou, že aktuálně působíte jako literární skaut. Co tato profese obnáší?

Hana Hadas: „Aktuálně“ bych neřekla. Dříve, když jsem byla méně známá, tak ano. Znamená to informovat o tom, co je nového v literární oblasti v České republice, a zajímavé publikace nabízet redaktorům německých nakladatelství. Ale ukázalo se, že redaktoři se spíš orientují podle názorů agentů než samotného překladatele.