Rubrika: Rozhovor Stránka 5 z 24
Rozhovor s Jindřichem Jůzlem vedla Olga Pavlova
Odeonská edice Knihovna klasiků má na svém kontě téměř šedesát titulů. Původním záměrem bylo vydávat časem prověřená díla v moderním překladu, ale doby se mění a do literárního panteonu dnes zapadají i tituly z 20. století jako K majáku Virginie Woolf nebo Satanův deník Leonida Andrejeva. O specifikách a plánech této edice jsme mluvili se šéfredaktorem Odeonu Jindřichem Jůzlem.
Olga Pavlova: Podle jakých kritérií určujete, který autor či autorka patří do Knihovny klasiků?
Jindřich Jůzl: Kdysi dávno jsme měli jinou klasickou edici,
…Rozhovor s Dumitrem Crudem vedla a z rumunštiny přeložila Tereza Prymak
Básník a prozaik Dumitru Crudu vypráví, proč se nestal fotbalistou a jak se vyhnul vojně, protože nechtěl zešílet v Afghánistánu. Za těmito střípky z vlastního života se ukrývá místy anekdotická, ale spíše depresivní zkušenost jedince v zemi, která má smůlu na svého souseda. Rozhovor je doplněním k ukázkám z autorovy povídkové knihy, které taktéž přinášíme v tomto čísle.
Tereza Prymak: Zjevně máš načteno dost z literatury našich končin, spatřuješ mezi českou a moldavskou literaturou nějaké podobnosti?
Dumitru Crudu: Řekl bych,
…Rozhovor s Jiřím Macháčkem a Janem Faberem vedla Olga Pavlova
Edice Překladová literatura ostravského nakladatelství Protimluv má na svém kontě již čtyřicet titulů. Soustředí se především na překlady z polštiny, slovinštiny či maďarštiny. S majitelem nakladatelství a stejnojmenného časopisu Jiřím Macháčkem a překladatelem z polštiny Janem Faberem jsme mluvili o falešné představě silného polského vlivu na Ostravu, o možných tematických překryvech v polské a české poezii a jejím dobrém a špatném překladu.
Olga Pavlova: Vydali jste v edici Překladová literatura nějakého autora, který se ani jednou neobjevil na stránkách časopisu Protimluv?
…Rozhovor s Diegem Leónem-Villagrá vedl a z němčiny přeložil Jan Musil
Může literatura v pravém smyslu léčit? S německým literárním vědcem Diegem Leónem-Villagrá jsme mluvili o tom, zda je literatura o nemoci skutečně tak upozaďovaná, jak se běžně tvrdí, nakolik je nemoc věcí veřejnou a co si z této literární oblasti může vzít zdravotnictví. Rozhovor jednak rozšiřuje záběr tohoto čísla o oblast německojazyčné literatury, jednak přináší literárněvědný rámec umožňující texty o nemoci lépe zařadit do literární historie a porozumět jejich specifikům.
Jan Musil: Ve svém eseji O nemoci z roku 1926 se Virginia Woolf podivuje skutečnosti,
…Rozhovor s Ng. AnhAnh vedl a z vietnamštiny přeložil Ondřej Slówik
Vietnamská umělkyně Ng. AnhAnh popisuje život v současném Vietnamu, kde vládne diktatura komunistické strany ruku v ruce s kapitalismem. Mluví o svém dospívání v prorežimní rodině a o manželství s umělcem a disidentem Bùi Chátem, jehož nedávná výstava byla zakázána a on byl přinucen zničit vlastní díla. AnhAnh je považována za vůdčí osobnost ženské disidentské poezie, třebaže svou tvorbu odmítá řadit pod genderové kategorie. Mluví však také o pomalém zlepšování situace vietnamských žen, k němuž většinovou společnost dovedla, podobně jako v Evropě, paradoxně teprve válka.
…Rozhovor s Erikem Lukavským a Petrem Zavadilem vedla Olga Pavlova
Edice Světová poezie vedle loni oceněných vlajkových řad Česká poezie a Česká próza patří mezi zavedené a očekávané tituly nakladatelství Fra. Pečují o ni spoluzakladatel nakladatelství Erik Lukavský a překladatel Petr Zavadil. V následujícím rozhovoru se dočtete o možných přístupech k překladu poezie, o jejím vydávání v České republice, na Kubě a ve Francii a o důležitosti správného výběru básní v rámci školní výuky.
Olga Pavlova: Světovou poezii vydává, byť v omezeném množství, mnoho nakladatelů. Čím se vaše edice liší?
…Rozhovor s Lenkou Horňákovou-Civade vedla Anna Lebedová
Marcel Proust s politováním konstatuje, že žijeme v jiném světě, než ve kterém cítíme, prožíváme. Jakou roli hraje pro naše vnímání reality obraz a obrazné vyjádření? O vztahu obrazu a slova, postavení ženy v malířství nebo umělecké inspiraci jsme hovořily se spisovatelkou, malířkou a překladatelkou Lenkou Horňákovou-Civade.
Anna Lebedová: Jedním ze záměrů tohoto čísla bylo otevřít diskusi o vztahu slova a obrazu. Jak byste jej ze své pozice spisovatelky a zároveň malířky definovala vy? Čím vás fascinuje, jak k vám promlouvá?
…Rozhovor s Vladimírem Pistoriem a Liborem Dvořákem vedla Olga Pavlova
Nakladatelství Pistorius & Olšanská vydává vybraná díla Vladimira Sorokina od roku 2009. Texty tohoto ruského autora na sebe znovu upoutaly pozornost v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. O postavení edice na českém knižním trhu jsme mluvili s nakladatelem Vladimírem Pistoriem a také s dvorním Sorokinovým překladatelem Liborem Dvořákem.
Olga Pavlova: Jak se zrodil nápad vydávat knihy Vladimira Sorokina?
Vladimír Pistorius: Svého času jsme se s Liborem sešli na Světu knihy. Ptal jsem se, jestli nemá nějakou zajímavou knihu k překladu,
…Rozhovor se Šárkou Šavrdovou vedla Olga Pavlova
Příjemný pohled na ediční řady na knižních policích zažila většina lidí. Šárka Šavrdová z rodinného nakladatelství dybbuk prozradila, že i knihovnice je překvapivě vyhledávají častěji než jednotlivé tituly. Hlavním tématem rozhovoru ale zůstala překladová edice scribere belle, která těží z přátelského vztahu mezi nakladatelstvím a překladateli.
Olga Pavlova: Proč nejen název nakladatelství, ale pojmenování edic píšete s malým počátečním písmenem?
Šárka Šavrdová: To je takové „zlobení“ – prostě se nám to víc líbí, tak jsme naše estetické cítění nadřadili pravidlům.
…Rozhovor s Megan Jones vedl a z angličtiny přeložil Václav Kyllar
Profesorka jihoafrické literatury Megan Jones odpovídá na otázky týkající se literární krajiny současné Jižní Afriky a odkrývá některé z formativních dynamik literárního pole této země. Padne slovo o roli a postavení jednotlivých jazyků či vztahu jihoafrické literatury ke zbytku kontinentu i světa. A řeč přijde také na převažující žánry a přední jména tohoto fascinujícího literárního mikrokosmu.
Václav Kyllar: Na rozdíl od Evropy, kde se většina národních literatur koncipuje na základě myšlenky národního státu, centrálního národního jazyka a kultury či národního literárního kánonu,
…