Rubrika: Rozhovor Stránka 5 z 24

Limity stanoví jen rovnoběžky, kde nežijí lidé

Rozhovor se Šárkou Šavrdovou vedla Olga Pavlova

Příjemný pohled na ediční řady na knižních policích zažila většina lidí. Šárka Šavrdová z rodinného nakladatelství dybbuk prozradila, že i knihovnice je překvapivě vyhledávají častěji než jednotlivé tituly. Hlavním tématem rozhovoru ale zůstala překladová edice scribere belle, která těží z přátelského vztahu mezi nakladatelstvím a překladateli.

 

Olga Pavlova: Proč nejen název nakladatelství, ale pojmenování edic píšete s malým počátečním písmenem?

Šárka Šavrdová: To je takové „zlobení“ – prostě se nám to víc líbí, tak jsme naše estetické cítění nadřadili pravidlům.

Rozdílné jazyky, rozdílné obzory

Rozhovor s Megan Jones vedl a z angličtiny přeložil Václav Kyllar

Profesorka jihoafrické literatury Megan Jones odpovídá na otázky týkající se literární krajiny současné Jižní Afriky a odkrývá některé z formativních dynamik literárního pole této země. Padne slovo o roli a postavení jednotlivých jazyků či vztahu jihoafrické literatury ke zbytku kontinentu i světa. A řeč přijde také na převažující žánry a přední jména tohoto fascinujícího literárního mikrokosmu.

 

Václav Kyllar: Na rozdíl od Evropy, kde se většina národních literatur koncipuje na základě myšlenky národního státu, centrálního národního jazyka a kultury či národního literárního kánonu,

Svět očima polské reportáže

Rozhovor s Jaroslavou Jiskrovou vedla Olga Pavlova

Ze spolupráce nakladatelství Jaroslava Jiskrová – Máj a Dokořán se zrodila řada knih pod názvem Polské reportáže, čítající k dnešku patnáct titulů. Jedinečný způsob popisování domácí a zahraniční společnosti v kombinaci s nápaditým designem zajistil této edici stálé postavení na českém literárním trhu. O jejím fungování a jednotlivých titulech jsme si povídali s Jaroslavou Jiskrovou.

 

Olga Pavlova: Řada Polské reportáže vychází ve spolupráci dvou nakladatelství. Jak probíhá volba chystaných titulů?

Jaroslava Jiskrová: S Dokořánem letos slavíme dvacáté výročí spolupráce.

Uvnitř menšiny je mnohem víc spisovatelů na jednoho obyvatele

Rozhovor s Janem Dlaskem vedla Silvie Mitlenerová

V eseji k tématu tohoto čísla se autoři věnují dějinám a vývoji finskošvédské literatury, v rozhovoru s Janem Dlaskem proto probíráme hlavně sociogeografickou, politickou a jazykovou situaci samotné finskošvédské menšiny. Jak se žije na jihovýchodě Botnického zálivu? Rozumí si obyvatel Stockholmu s finským Švédem z Ålandských ostrovů? A zajímají u nás někoho konkrétně finskošvédské překlady?

 

Silvie Mitlenerová: Už od samého počátku přípravy čísla mě mátlo adjektivum „finskošvédský“. Která jeho složka vlastně označuje místo bydliště a která rodný jazyk?

Jan Dlask: Snadné to skutečně není.

Jsme takový šicí kroužek

Rozhovor se Šárkou Grauovou vedla Olga Pavlova

O omezeném výběru děl přeložených z portugalštiny, o špatných a dobrých překladech a o údělu portugalistek jsme mluvili se Šárkou Grauovou, jež ve volném čase překládá a řídí edici Lusobrazilská knihovna, vydávanou nakladatelstvím Triáda.

 

Olga Pavlova: Co bylo prvním podnětem pro založení edice Lusobrazilská knihovna?

Šárka Grauová: Myšlenka založit vlastní edici se zrodila v době, kdy jsem začala učit na filozofické fakultě. Při výuce přehledu dějin portugalsky psaných literatur jsem si uvědomila, kolik podstatných děl si studenti, kteří se studiem jazyka na fakultě teprve začínají,

S menopauzou se pojí ještě větší míra stigmatizace než s menstruací

Rozhovor s Mariou Tomlinson vedla a z angličtiny přeložila Eva Marková

Ve své knize From Menstruation to the Menopause (Od menstruace k menopauze, 2021) Maria Tomlinson oslavuje bohatství a rozmanitost současných francouzsky psaných románů od autorek z Alžírska, Mauricia a Francie, v nichž se nějakým způsobem tematizuje menstruační cyklus a další témata s ním spjatá, jako je například ticho či stud. Právě k této monografii se vztahuje následující rozhovor.

 

Eva Marková: Proč vás zajímá téma ženské plodnosti, a tedy i menstruačního cyklu jako literární téma?

Maria Tomlinson: Souvisí to s mou diplomovou prací,

Takový klenot nesmím pokazit

Rozhovor s Petrem Onuferem vedla Olga Pavlova

Edice angloamerických autorů AAA patří k nejdéle vycházejícím tuzemským edicím vůbec. Za téměř třicet let v ní nakladatelství Argo vydalo ke sto padesáti svazkům. S jejím vedoucím redaktorem Petrem Onuferem jsme mluvili o postavení angličtiny na českém knižním trhu, o předchozí a současné podobě „áček“ a také o jejich nejprodávanějších titulech.

 

Olga Pavlova: Zdá se, že od roku 1989 existuje především jeden velký překladový jazyk: angličtina. Nemáte pocit, že v roce 2022 už je trh angloamerickou tvorbou přesycený?

Petr Onufer: To je téma na delší povídání a hlubší zamyšlení.

Můj vzdor proti nespravedlnosti spočívá v literárním stylu

Rozhovor s Ahmedem Nágím vedla Adéla Provazníková

Tematický blok čísla otevíráme rozhovorem s egyptským novinářem, spisovatelem a „kriminálníkem“ Ahmedem Nágím, který strávil téměř rok ve věznici Tora za vyvolání veřejného pohoršení poté, co jej zažaloval čtenář časopisu, v němž byla otištěna ukázka z jeho románu Istichdám al-hajá (Život: návod na použití, 2014). Adéla Provazníková s ním hovořila o možnostech spisovatele, jak zachytit zkušenost z vězení, o tradici arabské vězeňské literatury a třeba také o tom, v čem se egyptské vězení, jak ho sám poznal, lišilo od obrazu, který o něm utvářejí literární díla.

Mnohem jednodušší je slovenštinu číst než ji překládat

Rozhovor s Petrem Minaříkem vedla Olga Pavlova

S Petrem Minaříkem, spoluzakladatelem a šéfredaktorem brněnského nakladatelství Větrné mlýny, které vydává unikátní edici současné slovenské literatury Česi, čítajte, jsme mluvili o překladu ze slovenštiny a také o současném vnímání moderní slovenské prózy na českém knižním trhu.

 

Olga Pavlova: Co bylo původním impulsem pro vznik edice Česi, čítajte?

Petr Minařík: Impulsem byla absence slovenské literatury na českých knihkupeckých pultech. Zatímco v Bratislavě bylo kolem roku 2010 možné koupit takřka celou českou produkci, slovenské tituly v Česku sehnat v podstatě nešlo.

Komorní strašení po britsku v éře královny Viktorie

Rozhovor s Terezou Bambuškovou vedla Petra Johana Poncarová

Britské duchařské povídce se nejlépe dařilo ve viktoriánské době. Čím se viktoriánští duchové liší od svých předchůdců z osmnáctého století? A co mají naopak společného čtenáři a hrdinové povídek z tohoto období? Autorka koncepce našeho strašidelného čísla Petra Johana Poncarová a anglistka Tereza Bambušková debatovaly o specifikách viktoriánské duchařské povídky jako žánru, o jejích známých i méně známých autorech a také o jejím akademickém výzkumu.
 

Petra Johana Poncarová: Čím se vyznačuje viktoriánská duchařská povídka jako žánr?

Tereza Bambušková: Z klíčových charakteristik viktoriánské duchařské povídky bych zmínila zaměření na subjektivitu pozorovatele,