Rubrika: Rozhovor Stránka 4 z 24

Zkurvili jsme trh a budeme se snažit ho kurvit dál

Rozhovor s Petrem Janušem a Jaroslavem Tvrdoněm vedli Jan Musil a Jakub Vaněk

Rubato je malé nakladatelství, jehož ediční plán se řídí výhradně vkusem dvou zakladatelů, Petra Januše a Jaroslava Tvrdoně. Jejich pojetí edice překladové literatury, která nás zajímala především, je volnější, než bychom si byli bývali přáli. Mluvili jsme ale také o spolupráci s překladateli, sazbách a dalších problémech tuzemského literárního provozu či o tom, proč provokovat a jak být živým nakladatelstvím.

 

Jaroslav Tvrdoň: Kdybych ten rozhovor vedl sám se sebou, zeptal bych se úplně na jiný věci.

Spisovatel se musí starat jen o to, co chce napsat

Rozhovor s Brunem Vieirou Amaralem vedla a z portugalštiny přeložila Karolina Válová

Portugalský spisovatel, překladatel a literární kritik Bruno Vieira Amaral navštívil v polovině října 2022 poprvé Českou republiku a při té příležitosti poskytl předkládaný rozhovor. Přijel na pozvání Portugalského centra – Instituto Camões a Oddělení portugalistiky FF UK v rámci projektu Saramagovo dědictví, který k workshopům a přednáškám láká laureáty Saramagovy ceny. Cena nese jméno jediného portugalského nobelisty za literaturu, Josého Saramaga, a od podzimu 1999 je udělována každý lichý rok spisovatelkám a spisovatelům do 35 let za dílo vydané v některé z lusofonních zemí.

Klasika v moderním jazyce

Rozhovor s Jindřichem Jůzlem vedla Olga Pavlova

Odeonská edice Knihovna klasiků má na svém kontě téměř šedesát titulů. Původním záměrem bylo vydávat časem prověřená díla v moderním překladu, ale doby se mění a do literárního panteonu dnes zapadají i tituly z 20. století jako K majáku Virginie Woolf nebo Satanův deník Leonida Andrejeva. O specifikách a plánech této edice jsme mluvili se šéfredaktorem Odeonu Jindřichem Jůzlem.

 

Olga Pavlova: Podle jakých kritérií určujete, který autor či autorka patří do Knihovny klasiků?

Jindřich Jůzl: Kdysi dávno jsme měli jinou klasickou edici,

Iracionálno nám někdy přeroste přes hlavu

Rozhovor s Dumitrem Crudem vedla a z rumunštiny přeložila Tereza Prymak

Básník a prozaik Dumitru Crudu vypráví, proč se nestal fotbalistou a jak se vyhnul vojně, protože nechtěl zešílet v Afghánistánu. Za těmito střípky z vlastního života se ukrývá místy anekdotická, ale spíše depresivní zkušenost jedince v zemi, která má smůlu na svého souseda. Rozhovor je doplněním k ukázkám z autorovy povídkové knihy, které taktéž přinášíme v tomto čísle.

 

Tereza Prymak: Zjevně máš načteno dost z literatury našich končin, spatřuješ mezi českou a moldavskou literaturou nějaké podobnosti?

Dumitru Crudu: Řekl bych,

Dobrý překlad není vidět

Rozhovor s Jiřím Macháčkem a Janem Faberem vedla Olga Pavlova

Edice Překladová literatura ostravského nakladatelství Protimluv má na svém kontě již čtyřicet titulů. Soustředí se především na překlady z polštiny, slovinštiny či maďarštiny. S majitelem nakladatelství a stejnojmenného časopisu Jiřím Macháčkem a překladatelem z polštiny Janem Faberem jsme mluvili o falešné představě silného polského vlivu na Ostravu, o možných tematických překryvech v polské a české poezii a jejím dobrém a špatném překladu.

 

Olga Pavlova: Vydali jste v edici Překladová literatura nějakého autora, který se ani jednou neobjevil na stránkách časopisu Protimluv?

Zaříkávání nemoci

Rozhovor s Diegem Leónem-Villagrá vedl a z němčiny přeložil Jan Musil

Může literatura v pravém smyslu léčit? S německým literárním vědcem Diegem Leónem-Villagrá jsme mluvili o tom, zda je literatura o nemoci skutečně tak upozaďovaná, jak se běžně tvrdí, nakolik je nemoc věcí veřejnou a co si z této literární oblasti může vzít zdravotnictví. Rozhovor jednak rozšiřuje záběr tohoto čísla o oblast německojazyčné literatury, jednak přináší literárněvědný rámec umožňující texty o nemoci lépe zařadit do literární historie a porozumět jejich specifikům.

 

Jan Musil: Ve svém eseji O nemoci z roku 1926 se Virginia Woolf podivuje skutečnosti,

Přituhuje

Rozhovor s Ng. AnhAnh vedl a z vietnamštiny přeložil Ondřej Slówik

Vietnamská umělkyně Ng. AnhAnh popisuje život v současném Vietnamu, kde vládne diktatura komunistické strany ruku v ruce s kapitalismem. Mluví o svém dospívání v prorežimní rodině a o manželství s umělcem a disidentem Bùi Chátem, jehož nedávná výstava byla zakázána a on byl přinucen zničit vlastní díla. AnhAnh je považována za vůdčí osobnost ženské disidentské poezie, třebaže svou tvorbu odmítá řadit pod genderové kategorie. Mluví však také o pomalém zlepšování situace vietnamských žen, k němuž většinovou společnost dovedla, podobně jako v Evropě, paradoxně teprve válka.

Poezii čtou hlavně básníci

Rozhovor s Erikem Lukavským a Petrem Zavadilem vedla Olga Pavlova

Edice Světová poezie vedle loni oceněných vlajkových řad Česká poezie a Česká próza patří mezi zavedené a očekávané tituly nakladatelství Fra. Pečují o ni spoluzakladatel nakladatelství Erik Lukavský a překladatel Petr Zavadil. V následujícím rozhovoru se dočtete o možných přístupech k překladu poezie, o jejím vydávání v České republice, na Kubě a ve Francii a o důležitosti správného výběru básní v rámci školní výuky.

 

Olga Pavlova: Světovou poezii vydává, byť v omezeném množství, mnoho nakladatelů. Čím se vaše edice liší?

Když slova malují a obrazy mluví

Rozhovor s Lenkou Horňákovou-Civade vedla Anna Lebedová

Marcel Proust s politováním konstatuje, že žijeme v jiném světě, než ve kterém cítíme, prožíváme. Jakou roli hraje pro naše vnímání reality obraz a obrazné vyjádření? O vztahu obrazu a slova, postavení ženy v malířství nebo umělecké inspiraci jsme hovořily se spisovatelkou, malířkou a překladatelkou Lenkou Horňákovou-Civade.

 

Anna Lebedová: Jedním ze záměrů tohoto čísla bylo otevřít diskusi o vztahu slova a obrazu. Jak byste jej ze své pozice spisovatelky a zároveň malířky definovala vy? Čím vás fascinuje, jak k vám promlouvá?

Sorokin je fenomén, který nás jen tak nepustí

Rozhovor s Vladimírem Pistoriem a Liborem Dvořákem vedla Olga Pavlova

Nakladatelství Pistorius & Olšanská vydává vybraná díla Vladimira Sorokina od roku 2009. Texty tohoto ruského autora na sebe znovu upoutaly pozornost v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. O postavení edice na českém knižním trhu jsme mluvili s nakladatelem Vladimírem Pistoriem a také s dvorním Sorokinovým překladatelem Liborem Dvořákem.

 

Olga Pavlova: Jak se zrodil nápad vydávat knihy Vladimira Sorokina?

Vladimír Pistorius: Svého času jsme se s Liborem sešli na Světu knihy. Ptal jsem se, jestli nemá nějakou zajímavou knihu k překladu,