Rubrika: Rozhovor Stránka 16 z 24
Rozhovor s Gillesem Rozierem
Z francouzštiny přeložila Anna Koubová
Gillesi Rozierovi vyšel před několika lety v češtině román Láska bez odporu, kde jidiš představuje dějotvorný prvek. Motiv to pro známého francouzského autora není náhodný, z jidiš překládá, v jidiš dokonce píše i vlastní texty a působí – nejen v Paříži – jako velký propagátor jidiš kultury. V rozhovoru se vyjadřuje k tomu, jak vnímá postavení jidiš a jaké má představy o jeho budoucnosti.
Anna Koubová: Téma jidiš se ve vašich románech objevuje často. Například v knize Láska bez odporu [1] se zabýváte vztahem jidiš a němčiny.
…Rozhovor s Virgiliem S. Almariem
Z angličtiny přeložila Lucie Gillová
Zatímco u nás se o tvorbě Virgilia S. Almaria a vlastně o filipínské poezii obecně ví velmi málo, z obrácené perspektivy je tomu jinak. Rio Alma – tak zní literární pseudonym Virgilia S. Almaria – už na přelomu 60. a 70. let přeložil z angličtiny Hříšné město Jaroslava Seiferta a jeho tvorbu, stejně jako i další české básníky, dobře zná. Už při našem prvním setkání na podzim loňského roku navrhl vydání výboru z jeho díla na Filipínách. Díky letos v červenci podepsané dohodě o podpoře vydávání filipínské literatury v češtině a naopak bude tato idea zrealizována ještě letos.
…Rozhovor s Alexandrem Thophčjanem
Z arménštiny přeložila Anna Sochová
Hakob Asatrjan, šéfredaktor arménsko-evropského měsíčníku Orer (Dny), který od roku 1999 vychází v Praze, hovořil s arménským literárním kritikem, prozaikem a překladatelem Alexandrem Thophčjanem — žijícím zčásti v domovské Arménii, zčásti v arménské diaspoře ve Francii — o jeho románech, tématu genocidy v umění a o recepci soudobé arménské literatury v Evropě.
Hakob Asatrjan: Vážený pane Thophčjane, letos si budeme připomínat sté výročí arménské genocidy. Autoři často vyjadřují svůj vztah k podobným výročím ve svých dílech. Vy jste se tématem vyhlazování Arménů začal zabývat již v uplynulých deseti letech, kdy jste vydal dva významné romány Dokonce i po smrti a
…Rozhovor s Nicolou McDonaldovou a Slavicou Rankovićovou
Z angličtiny přeložil Petr A. Bílek
Následující pomyslná rozprava vznikla během konference Populární literatura světa starověku a středověku, již roku 2014 uspořádala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Sylva Fischerová, Petr A. Bílek a Jiří Starý zformulovali několik problémů, k nimž Nicola McDonaldová a Slavica Rankovićová vypracovaly odpovědi. Jmenovaní jsou odborníky nejen na problematiku braku a populární literatury ve starších kulturách, ale zabývají se též obecnými otázkami vymezení vysoké a nízké literatury a populární kultury.
Myslíte, že se dá mluvit o brakové a/nebo populární literatuře v rámci kultury starověku?
…Rozhovor s Mirem Gavranem
Interview s hvězdou chorvatské literatury a dramatu Mirem Gavranem se uskutečnilo v době, kdy se odehrávalo hned několik premiér jeho her. Na hlubší filosofování o smyslu literatury a divadla proto nebyla vhodná doba a rozhovor směřoval k ryze současným problémům a otázkám. Český divák Gavrana dobře zná, některá z jeho her se uvádí vždy alespoň v jednom českém divadle nepřetržitě už řadu let a stále přicházejí noví a noví diváci. Z Gavranovy prozaické tvorby též pár románů vyšlo v českém překladu. Češi Gavranovu tvorbu znají, a jak vyplývá z rozhovoru, jeho známost se táhne napříč světem.
Jaroslav Otčenášek: Patříš k čelným představitelům současné chorvatské literatury.
…Rozhovor s Františkem Dryjem
Setkání Plavem šitých otázek a nekonečného surrealistického deštníku na redakčním stole podle všeho otřáslo několika ustálenými klišé. Jsme si vskutku smysluplně vědomi vlastního konce? Jak se k sobě mají smrt, erotismus, spánek – chodíme posud fatálně vyšlapanými stezkami jistého vousatého Vídeňáka? Jak prazákladní věci života a smrti chápou surrealisté? Rozhovor o (ne)kultuře smrti, hlavách v pískovišti a lidech z masa, kostí i peří vedli Vojtěch Šarše a Luděk Liška.
Luděk Liška: Prý se člověk od zvířat liší mimo jiné tím, že si je vědom vlastního konce… a také vládne jazykem, to jest nástrojem, jak se s touto skutečností vypořádat.
…Rozhovor s Jakovosem Kambanellisem
V roce 2007 poskytl dramatik Jakovos Kambanellis rozhovor Marcele Spívalové a Pavlíně Šípové, které byly tehdy v Athénách na stáži a chystaly společný projekt uvedení vybraných moderních řeckých autorů na české scéně. Z projektu však nakonec sešlo a tato rozprava se teprve nyní dočkala své publikace.
Marcela Spívalová a Pavlína Šípová: Jak jste se vlastně dostal k psaní dramatu?
Jakovos Kambanellis: Nezačal jsem psát pro divadlo, protože by se mi tak líbilo nebo že bych si chtěl vyzkoušet svůj tvůrčí potenciál a poměřit se s antickými vzory.
…Rozhovor s Dimitrisem Nollasem
Rozhovor se současným řeckým prozaikem Dimitrisem Nollasem se věnuje stále aktuálním tématům, jako je uprchlictví, migrace, občanské nepokoje nebo nenaplněné představy (nejen ekonomického) ráje. V tomto vydání Plavu můžete najít také ukázku z Nollasovy novely Ztraceni v moři.
Nicole Votavová Sumelidisová: Vaše novela Ztraceni v moři se dotýká aktuálního a v dnešní době v Řecku velmi vyostřeného problému uprchlíků. Jaké místo zaujímají tato aktuální témata – uprchlický problém, xenofobie a hospodářská krize – v současné řecké literatuře?
Dimitris Nolas: Od roku 1990 bylo Řecko cílovou zemí pro tisíce imigrantů z takzvaného východního bloku,
…Rozhovor s N. A.
Jen skutečně zasvěcení tuší, že patrně největší hvězda letošního Festivalu spisovatelů zářila potají a skryta zrakům většiny návštěvníků. Autor, jenž si pro potřeby tohoto rozhovoru přál být označen jen iniciálami N. A., přijel na festival coby prostý divák – ačkoliv pokud by přijal pozvání, která mu na různé adresy dorazila v uplynulých letech, mohl zde vystupovat již několikrát pod zhruba tuctem jmen.
N. A. se uvolil ke krátké schůzce ve Valdštejnské zahradě a před tím, než na lavičce zalité podzimním sluncem poodhalil roušku tajemství obestírající jeho osobu, několikrát si ověřil, zda v dosahu není žádné záznamové zařízení krom čtverečkovaného bloku a nepříliš ostré tužky.
…Rozhovor s Àlexem Martínem Escribàem a Linou Rodríguezovou Cachovou
Ze španělštiny přeložil Vít Pokorný
Téma občanské války a exilu zůstává dodnes ve Španělsku aktuální, a to tím spíš, že se o něm na veřejnosti i v rodinách často mlčí. Proto také přetrvává nedůvěra a rozdělení společnosti na dva bloky. Osobní svědectví nám zprostředkují Àlex Martín Escribà a Lina Rodríguezová Cachová, potomci exulantů a profesoři působící na Univerzitě v Salamance.
Vít Pokorný: Na začátek bych si dovolil jednu osobní otázku. Lino, ty jsi svou první báseň, nazvanou Emigrant napsala ve dvanácti letech, že?
Lina Rodríguezová Cachová: Ano.
…