Rubrika: Rozhovor Stránka 11 z 24

Překládám texty, které jsem chtěl sám tvořit a nemohl

Rozhovor s Chálidem el Biltagim vedla Olga Pavlova

S egyptským bohemistou, vedoucím centra bohemistiky v Káhiře a významným popularizátorem české a slovenské literatury jsme mluvili nejen o překladu, ale i o vnímání česky psané literatury v Egyptě a také o důvodu popularity knih Patrika Ouředníka mimo českou kotlinu.
 

Olga Pavlova: Co vás na české literatuře tolik láká? Jednou jste zmínil, že jste se učil nazpaměť Nerudovy Písně kosmické. Co vás na nich – kromě toho, že „podnes udivují tím, co všechno Neruda poznal a pochopil z astronomie“,

Bílé děti mohly chodit nečesané, protože bílé děti se neodebíraly

Rozhovor s Jeanine Leaneovou

Z angličtiny přeložila Denisa Krásná

Když byla dítě, nesměla mluvit jazykem svého kmene, vlastně jej ani neznala. Dostalo se jí vzdělání, a i díky němu pochopila, jak důležitý je v anglosaské kultuře psaný text. Pomocí něj, tedy skrze literaturu, už léta podrývá národní mýtus o mírumilovné kolonizaci Austrálie a snaží se vzít si zpět historii svého místa. Že nejde o akademický spor o výklad dějin, ale o věc velice osobní, dokazovala Leaneová mimoděk i neverbálně: když popisovala nespravedlnosti páchané na původním australském obyvatelstvu, v podstatě se svíjela na židli.

Překladatelství je řemeslo, ve kterém se lze pořád zdokonalovat

Rozhovor s Barborou Schnelle

Olga Pavlova vedla rozhovor s českou teatroložkou a překladatelkou žijící v Berlíně o moderním německém a českém divadle a specifikách překladu divadelních her.
 

Olga Pavlova: Co bylo počátečním impulsem k zahájení profese překladatelky?

Barbora Schnelle: Překládat jsem začala paralelně se svou vědeckou prací o díle rakouské dramatičky Elfriede Jelinek. Bylo to na konci devadesátých let a po Jelinek tehdy neštěkl v Čechách ani pes. Tato autorka mi připadala od počátku fascinující, její hravou práci s jazykem považuji za naprosto novátorskou a také politický a feministický náboj jejího psaní je pro mě velmi obohacující.

Současná německá dramatika patří i na Novou scénu

Rozhovor se Zuzanou Augustovou

Zuzana Augustová je překladatelka a teatroložka zaměřující se na německojazyčné a české drama. Na toto téma jí také loni v nakladatelství Transteatral a v Ústavu české literatury AV vyšla kniha Umění životu nebezpečné: Reflexe současného (nejen) německojazyčného divadla a literatury. V rozhovoru se zmiňuje o překládání her z němčiny, současných tendencích a situaci dramatiků v Německu i obtížích při inscenování her v českém prostředí.
 

Františka Zezuláková Schormová: Jak jste se dostala k překládání německojazyčných her?

Zuzana Augustová: Na začátku devadesátých let jsem byla jako doktorandka na stipendijním pobytu v Institutu pro divadelní a filmovou vědu na Vídeňské univerzitě,

Není rohlík jako rohlík

Rozhovor s Juliou Różewicz vedla Olga Pavlova

S překladatelkou Juliou Różewicz, která v roce 2010 ve Vratislavi založila nakladatelství Aféra, zaměřené na českou literaturu, jsme mluvili o dlouhotrvající lásce Poláků k české literatuře, o záludnostech překladu a také o oblibě českého humoru jak u starších, tak i mladších čtenářů.

 

Olga Pavlova: Zanedlouho uplyne skoro 10 let, co ses profesionálně pustila do překladu české literatury. Změnilo se za tu dobu něco?

Julia Różewicz: To je zajímavá otázka. Autoři, které překládám, se za tu dobu,

Moderna je bytostně nihilistická

Rozhovor s Terezou Matějčkovou

Proč mluvíme o nihilismu v prvé řadě v souvislosti s moderním evropským myšlením? Lze nihilismus chápat jinak než jako zavržení veškerých hodnot? Překrývají se pojmy nihilismus a cynismus? O německé idealistické filosofii, Friedrichu Nietzschem, existencialismu či přesazích nihilistického myšlení do krásné literatury jsme mluvili s odbornicí na moderní evropskou filosofii Terezou Matějčkovou.
 

Antonín Handl: Ve své nedávné práci Hegelova fenomenologie světa zmiňujete otevřený dopis německého myslitele a kritika osvícenství F. H. Jacobiho adresovaný J. G. Fichtemu. V této kritice německé idealistické filosofie údajně poprvé zaznělo obvinění německých idealistických filosofů z nihilismu.

Překladatel nikdy nezůstane neviditelný

Rozhovor s japonským bohemistou Keničim Abem

V tomto rozhovoru najdete nejen soukromé vzpomínky jednoho z prvních japonských bohemistů, ale i některé jeho úvahy o preferencích japonských a českých čtenářů či odpověď na otázku, co se typickému Japonci vybaví, když se řekne Česká republika.
 

Olga Pavlova: Jak jste se dostal ke studiu češtiny a posléze k překládání české literatury do japonštiny?

Keniči Abe: Když jsem byl na gymnáziu, učil jsem se německy. Byl konec osmdesátých let, všichni tušili, že se v Evropě něco děje. Jednou nám lektor němčiny řekl: „Jsem přesvědčen,

Nový hlas v mikronéské literatuře

Rozhovor s Emelihter Kihlengovou

Vedl a z angličtiny přeložil Petr Jan Vinš

Literatura geograficky a kulturně heterogenního regionu Mikronésie, s kořeny hluboko zapuštěnými v ústní lidové tradici, na své objevení světovými literárními kruhy teprve čeká. O tom, jakým směrem se v současnosti ubírá a čím může upoutat čtenářovu pozornost, rozmlouval překladatel Petr Jan Vinš s básnířkou Emelihter Kihlengovou.

Petr Jan Vinš: Literatura Mikronésie není v evropském kontextu příliš dobře známa. Můžete nám vysvětlit, kam až sahají její kořeny?

Emelihter Kihlengová: Kořeny domorodé mikronéské literatury leží v orální a vizuální rovině,

Angličtina je stále lingua franca Ghany

Rozhovor s ghanským univerzitním učitelem Kwamem Osei-Pokuem

Z angličtiny přeložil Vojtěch Šarše

Jak jsme se mohli dozvědět z předchozích čísel zaměřených na africké literatury, autoři ve všech subsaharských státech čelí podobným problémům, vycházejícím především z koloniální historie a z nynější ekonomické situace. Kwame Osei-Poku nám v následujícím rozhovoru vysvětlí status ghanské literatury v Ghaně samotné. Řeč bude mimo jiné o jazycích, kterými se v Ghaně literatura píše.
 

Vojtěch Šarše: Učíte na největší a nejstarší univerzitě v Ghaně. Mají vaši studenti možnost studovat ghanskou literaturu?

Kwame Osei-Poku: V mém ústavu (ústav anglického jazyka) vyučujeme ghanskou literaturu ve třetím ročníku bakalářského a v prvním ročníku magisterského studia.

Spisovatel je čistič vzduchu

Rozhovor se spisovatelkou Tiinou Raevaaraovou vedla a přeložila Anna Jirásková

Tiina Raevaaraová je ve Finsku etablovanou autorkou a držitelkou Runebergovy ceny z roku 2011. Se svými čtenáři komunikuje na několika blozích a poodhaluje zde mimo jiné zákulisí své práce. V rozhovoru se například dozvíte, odkud čerpá inspiraci, jaká je podle ní role spisovatele ve společnosti a jak se současná finská literatura a společnost staví k přírodě.
 

Anna Jirásková: Vzděláním jste genetička a filosofka, věnovala jste se vědeckému výzkumu. Jak jste dospěla k rozhodnutí stát se spisovatelkou na plný úvazek?

Tiina Raevaaraová: V dětství jsem přečetla hodně knih a vždycky jsem si myslela,