Rubrika: Rozhovor Stránka 1 z 24
Rozhovor s Marianou Machovou a Danielou Theinovou vedl Jan Musil
Severoirská poezie od konce šedesátých let vznikala za zvláštních podmínek. Každodennost plná násilí a strachu, v poválečné Evropě v takové podobě výjimečná, se podle některých hlasů nevyhnutelně stává horizontem každé básně. Na poezii je za takových okolností kladen nárok vydat svědectví ve chvíli, kdy mluvit je v podstatě nemožné. V obsáhlém rozhovoru Mariana Machová a Daniela Theinová z Ústavu anglofonních literatur a kultur Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přibližují nejen počátky zhruba třicetiletého konfliktu, eufemisticky nazývaného „The Troubles“, ale i jeho historické souvislosti. Bez nich totiž můžeme jen těžko pochopit význam poezie v severoirské kultuře a komplexní průniky etických,
…Rozhovor se Zytou Rudzkou vedla a z polštiny přeložila Alžběta Knappová
Oceňovaná polská prozaička a dramatička Zyta Rudzka ve své knize Jen zubatí se smějou vypráví o strádání rázné a chudé kadeřnice Wery, která po bývalých milencích, milenkách a zastavárnách shání prostředky, aby vypravila pohřeb svému manželovi. V rozhovoru odpovídá Rudzka překladatelce knihy Alžbětě Knappové, kam až je schopna zajít na svých procházkách stimulujících psaní a jak z nich vyrůstá neotřelý jazyk, bezprostřední a literární zároveň, jímž mluví její postavy, starší lidé na pokraji chudoby. Autorka nás protáhne polskými bazary a představí nám hlavní hrdinku své první do češtiny přeložené knihy.
…Rozhovor s Ivanem Antićem vedla a z angličtiny přeložila Silvie Mitlenerová
„Nejvíce se mi líbí ty části, kde skutečně vedeme dialog,“ napsal Ivan Antić k autorizované verzi rozhovoru, který se dotýká nejen aktuálního dění v srbské a balkánské literatuře, ale také spisovatelova odchodu ze Srbska do Slovinska a postupného odstraňování válečných a poválečných literárních stereotypů. V závěru se pak dostaneme i k otázce inspirace, jež může přicházet z literatury, ale také z hudby, architektury nebo klidně jen nepojmenovatelného instinktu.
Ráda bych začala otázkou možná trochu nečekanou v srbském čísle.
…Rozhovor s Lászlem Szilasim vedla a z maďarštiny přeložila Marta Pató
Spisovatel László Szilasi je autorem sedmi románů, za něž získal řadu domácích ocenění. Třetí most je jeho prvním dílem přeloženým do češtiny, odehrává se v Segedínu a těžiště vyprávění představuje prostředí lidí bez domova. Rozhovor o psaní a o proměnách literárního a akademického života v Maďarsku s autorem vedla Marta Pató. K rozhovoru se sešli v Segedíně v kavárně Mojó nedaleko filosofické fakulty.
Pokud vím, působíš nyní na katedře maďarské literatury filosofické fakulty jako docent tvůrčího psaní.
…Rozhovor s Johannesem Eske Andersenem vedla a z dánštiny přeložila Markéta Kliková
Johannes Eske Andersen z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru doloží, jak pevně je ironie v dánské společnosti zakořeněná – tvoří totiž nejen součást každodenní komunikace, ale i širších společenských interakcí a představuje jednu ze souřadnic dánské kultury. Dánové se skrze ni vyrovnávají s realitou všedních dní, zůstávají však „nohama na zemi“. Zároveň rozhovor nabízí přehled toho, jakých podob ironie nabývala v dánské literatuře a kdo byli a jsou jejich průkopníci.
Při povídání s Dány si nelze nevšimnout ironických náznaků či přímo poznámek,
…Rozhovor s maďarskou básnířkou Zitou Izsó vedla Iryna Zahladko
Sbírkou Oplocený les v překladu Roberta Svobody se čeští čtenáři a čtenářky mohou poprvé seznámit s tvorbou současné maďarské dramatičky a básnířky Zity Izsó. Autorka žije a tvoří už několik let v Praze, stejně jako její vrstevnice, česko-ukrajinská básnířka Iryna Zahladko, která ji zpovídala. V rozhovoru rozebíraly, co všechno je součástí povolání člověka, srovnaly publikování pod mužským pseudonymem a vlastním jménem a otevřely také komplexní otázku vztahu díla a autora nebo autorky.
Zito, četla jsem, že se literatuře věnujete od roku 2007.
…Rozhovor s Jóko Murakami vedly a z japonštiny přeložily Annamária Salanciová a Michaela Melichová
S Jóko Murakami, vyučující literatury na Okinawské univerzitě, si vyjasníme hranice pojmu „okinawská literatura“. Budeme se věnovat rjúkjúským jazykům, historii literární tvorby a v hrubých obrysech také jejím podobám až po současnost. Stranou nezůstane ani problematika společného soužití Okinawanů s Američany, která se výrazně propisuje do moderní literární produkce.
MM: Dnešní prefektura Okinawa byla až do roku 1879 po čtyři století součástí nezávislého Rjúkjúského království. V tomto období okinawských dějin se formovala kulturní identita významně odlišná od té japonské a můžeme mluvit o tradičním rjúkjúském náboženství,
…Rozhovor s Laylou Martínez vedla a ze španělštiny přeložila Kristina Hamplová
V románovém debutu, feministickém hororu Červotoč, který do češtiny přeložila Blanka Stárková, vychází španělská spisovatelka Layla Martínez z vyprávění své babičky a zavádí čtenáře do nehostinného prostředí španělského vnitrozemí, kde víra v kletby a magii přetrvává podobně jako téměř feudální společenské uspořádání. V rozhovoru hispanistky Kristiny Hamplové s autorkou přišla řeč na rodinné duchy kolektivních traumat Španělska, třídní sílu pomsty, materiální podmínky psaní či zdroje výrazného jazyka románu, který originálně mísí sociální dimenze s rozvitou metaforikou a formálním experimentem.
…
Rozhovor s Jacintou Escudos vedla Laura Martínez Abarca a ze španělštiny přeložila Petra Mračková Vavroušová
V rozhovoru s Laurou Martínez Abarca promlouvá současná salvadorská spisovatelka Jacinta Escudos o vztahu ke Kafkově tvorbě, svém pojetí inspirace nebo pozici v hispanoamerickém literárním kánonu, jemuž v poslední době dominuje silná generace autorek, jako jsou Mónica Ojeda, Claudia Hernández, Mariana Enríquez, Samanta Schweblin nebo Fernanda Melchor. V neposlední řadě popisuje neutěšenou situaci na středoamerickém knižním trhu i tlak nakladatelství, aby se věnovala „ženským tématům“.
Proč nás Kafka tak fascinuje?
Osobně jsem se ke Kafkovi dostala v rámci povinné četby.
…Rozhovor s Mieko Kawakami vedla a z japonštiny přeložila Anna Křivánková
Rostoucí popularita japonské prozaičky Mieko Kawakami dorazila i k nám. Nejprve v českém překladu Kláry Macúchové vyšel mezinárodní románový bestseller Prsa a vajíčka, loni následoval starší román Nebe. V rozhovoru s oceňovanou autorkou se japanistka Anna Křivánková ptala na mužské výhrady k jejím románům založeným na ženské perspektivě, chudobu v Japonsku, zkušenost s covidovou pandemií nebo odkud čerpá inspiraci.
Zdá se, že nemálo japonských mužů, například dnes již zesnulý spisovatel a konzervativní politik Šintaró Išihara,
…