Rubrika: Nezařazené Stránka 6 z 7

Přelož si sám

Milí čtenáři, pokud vás zaujala překladatelská práce, nabízíme vám po loňském čísle věnovaném francouzské literární skupině Oulipo (10/2006) opět příležitost si překladatelsky zařádit.

Tentokrát vám předkládáme báseň Le Grand Combat (již do češtiny Václav Jamek překládá jako Velký boj) belgického spisovatele Henriho Michauxe (1899–1984). Tato slavná báseň vypadá, jako by byla napsána v nějakém neznámém jazyce připomínajícím francouzštinu. Ve skutečnosti je složena z francouzských slov a Michauxových novotvarů. Ty jsou většinou složeninami, jejichž některé části odkazují k běžně užívaným francouzským slovům: např. ve slově „emparouiller“ můžeme hledat slova „s’emparer“ (zmocnit se někoho), „rouiller“ (způsobit rezavění) nebo „empailler“ (vycpat slámou),

Překladatel Jan Zahradníček

Lucie Koryntová a Igor Pejchal

Na následujících stránkách vám představíme méně známou část tvorby Jana Zahradníčka (1905–1960) – jeho dílo překladatelské. Naším cílem není kriticky je hodnotit, leč nastínit, jak se doplňovalo s jeho vlastní básnickou činností.

Překladům se Jan Zahradníček věnoval od počátku třicátých let. Překládal především z němčiny, ale také z angličtiny, francouzštiny a polštiny. (Některé překlady podepisoval pseudonymem Josef Hobza.) K překládání si vybíral básníky, kteří byli blízcí jeho naturelu (P. Claudel, F. Hölderlin), z prózy volil díla, která mu umožňovala uplatnit smysl pro kultivovaný výraz a cit pro jazyk (R. Billinger, G. von Le Fortová, T. Mann,

Arnošt Procházka překladatel

Lucie Koryntová

Arnošt Procházka (1869–1925), básník, kritik, překladatel, zakladatel časopisu Moderní revue, redaktor knižnice Moderní revue, spoluredaktor knižnice Knihy dobrých autorů Kamilly Neumannové, bibliofil a sběratel grafik, byl jedním z vůdčích duchů kulturního života na počátku 20. století. V našem příspěvku se zaměříme na jeho činnost překladatelskou.

Arnošt Procházka překládal z ohromujícího počtu jazyků. Nejvíce z francouzštiny, dále pak z angličtiny, němčiny, italštiny, portugalštiny, polštiny, ruštiny, norštiny, švédštiny, holandštiny a vlámštiny. V holandském čísle se musíme zmínit o jeho překladech právě z holandštiny. Přeložil z ní román Malý Jeník od Frederika van Eedena a několik básní od autorů Frederika van Eedena,

Kamil Veith Zvelebil

Pavel Hons

Profesor Kamil Zvelebil se nesmazatelně zapsal do dějin indologie, a to nejen té české – můžeme bez nadsázky říci i světové. Nikdy nezapomenu na svůj pobyt na dvou indických univerzitách, kde toho o České republice nikdo moc neslyšel, zato jméno Kamil Zvelebil znali všichni. Pouhé jeho vyslovení pomáhalo dostat se k cenným fondům tamních knihoven, případně dojednat si schůzku s předními vědeckými pracovníky.

Kamil Veith Zvelebil se narodil 17. 11. 1927 v Praze. Vystudoval indologii, sanskrt a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; mezi jeho učitele patřil také významný indolog Vincenc Lesný. Již během studia se zajímal o tamilštinu,

Errata květnového čísla

redakce

V posledním čísle věnovaném africké literatuře jsme nedopatřením otiskli chybně křestní jméno překladatele Zdeňka Poláčka, jméno konžského spisovatele – správně je Bienvenu Sene Mongaba – a jinou znakovou sadou originál bambarské básně Předmluva – opravenou verzi Vám výměnou za chybnou prostřední dvoustranu, vrácenou redakci na dobírku, zašleme zdarma domů (oprava je také k nalezení na webu Plavu). V povídce Guvernér vypadla na s. 17 za jménem Ferlo třetí překladatelova poznámka ve znění: Severní oblast Senegalu, kde žijí převážně pastevci z kmene Fulbů. Za chyby se omlouváme.

Setkání s Afrikou…Jedna kultura rozezvučí druhou…

Pokud bychom chtěli stručně shrnout, co zásadního se u nás v posledních letech událo ve spojení s africkou kulturou, není možné opomenout – vedle titulů představených v čísle již dříve – vydání série knih v nakladatelství BB art. V roce 2003 (u příležitosti veletrhu Svět knihy věnovanému v tom roce právě Africe) vyšly následující tituly: Zrnko pšenice od Ngũgĩ wa Thiong’o, Svět se rozpadá od Chinuy Achebeho, Aké: Léta dětství od Wole Soyinky (všechny tři tituly přeložil z angličtiny Vladimír Klíma), Ptačí skála: příběh ze starého Zimbabwe; Statečný zachránce od Meshacka Asare (z angličtiny Blažena Kukulišová), Náměsíčná země Mia Couto (z angličtiny Lada Weisová) a Tak dlouhý dopis Mariama Bâ (z francouzštiny Věra Šťovíčková-Heroldová).

Slovník roku 2007

Jednota tlumočníků a překladatelů (JTP) rozhodla 2. února o výsledcích letošního, již čtrnáctého ročníku soutěže o Slovník roku. Odborná porota JTP vybírala z celkem 90 přihlášených titulů.

Hlavní cenu Slovník roku 2007 získala Encyklopedie knihy – knihtisk a příbuzné obory v 15. až 19. století Petra Voita vydaná nakladatelstvím Libri. Na druhém místě se umístil Česko-lotyšský slovník Sandry Nikulcevy z nakladatelství Leda, který zároveň získal hlavní cenu v kategorii překladatelských slovníků, a na třetím skončil Velký anglicko-český slovník Josefa Fronka z téhož nakladatelství. Ten se v kategorii překladatelských slovníků umístil na druhém místě, následován Německo-českým, česko-německým velkým knižním slovníkem z nakladatelství Lingea.

Biermannovo čestné občanství

Jan Hon

Kulturní rubriky německých novin zaplnil v posledních týdnech spor o to, zda má berlínské zastupitelstvo udělit čestné občanství lyrikovi, písničkářovi a bývalému východoněmeckému disidentovi a exulantovi Wolfu Biermannovi.

Se značně medializovaným sebezapřením v lednu nakonec berlínské zastupitelstvo rozhodlo, že Biermannovi čestné občanství udělí. Jak Biermann, tak berlínské zdráhání ovšem odhalují některá obzvlášť podrážděná místa nejnovějších německých kulturně-politických dějin. Sám Biermann je doslova ztělesněňuje: roku 1936 se rodí do hamburské židovsko-dělnicko-komunistické rodiny, jen náhodou přežívá druhou světovou válku, po níž na sklonku puberty přesidluje do NDR, kde se věnuje politickoekonomickým studiím, filosofii, matematice – a také básnické,

Errata červnového čísla

Z červnového čísla věnovaného lužickosrbské literatuře nám nedopatřením vypadl medailon překladatele Jakuba Žytka. Velice se omlouváme.

Jakub Žytek se narodil roku 1980, absolvoval Gymnázium v Orlové a nato vystudoval češtinu a latinu na FF UK. Nyní zde pokračuje v doktorandském studiu české literatury (se zaměřením na starší českou literaturu). Vyučuje latinu na jednom z pražských gymnázií; pokud mu zbývá čas, také z ní překládá – rád by dokončil překlad Maniliova Astronomiconu. V Tvaru 1/05 publikoval báseň Bohémie.

CD básní Kita Lorence

01. W měše     0:42
02. V pytli     1:02
03. Zpráva o veliké bitvě     4:29
04. Dźiwne přeměnjenje     0:47
05. Zázračná proměna     1:05
06. Malování kraslic     2:33
07. Rozchad     0:15
08. Rozchod     0:29
09. Jezero u Gojace     2:50
10. Schöner Tag     0:28
11. Pěkný den     0:52
12. Adam a Eva jako cizí dělníci     1:03
13. Na rjanej molowanej njedźeli     1:33
14.