Rubrika: Kraťas Stránka 1 z 7
Tomáš Kozák
„Víš, próza má blíž k životu, báseň spíš ke smrti,“ řekl mi jednou Michael March (1946–2025), autor více než desítky básnických sbírek, jehož verše se snažily být úsporné a často působily jako říznutí do překvapené čisté stránky. S tou March pracoval stejně jako architekt s volným prostorem, který nakonec umocní význam stavby. A jako se dobrý architekt ve svých dílech stává básníkem prostoru, rozhodl se básník Michael March před více než třiceti lety stvořit své největší dílo, prostor, kde by se jednou ročně setkávaly myšlenky autorů a autorek kvalitní literatury se čtenářskou obcí,
…Adéla Provazníková
Jeden z nejzajímavějších dárků pod stromeček mi vloni přivezl na vánoční večírek spolužák z Bratislavy. Jako završení série kulturních počinů s blízkovýchodní tematikou, které se během roku uskutečnily v Česku, se totiž arabská literatura zviditelnila i ve slovenštině. Bylo jí věnováno zatím poslední číslo Verzie, čtvrtletníku zaměřeného na umělecký překlad a jeho reflexi. Nápaditě zpracovaných sto stran představuje úryvky z deseti románů arabského východu. Kontextualizuje je úvodní esej a doplňují ukázky tvorby šesti básnířek a básníků palestinského původu a krátký rozhovor. Než jsem to celé pořádně pročetla, vánoční atmosféra dávno pominula,
…Conceição Lima & Klára Trsková
Conceição Lima (* 1961) je básnířka z rovníkového souostroví Svatého Tomáše a Princova ostrova. Dosud publikovala samostatné básnické sbírky O Útero da Casa (Lůno domu, 2004), A Dolorosa raiz do micondó (Bolavý kořen baobabu, 2006), O País de Akendenguê (Akendenguova země, 2011) a Quando Florirem Salambás no Tecto do Pico (Až tamarindy rozkvetou na hřbetu Pica, 2015). Ukázky z její tvorby – stejně jako některých autorek, které v rozhovoru zmiňuje – vyšly v Plavu 9/2020 (Mezi oceány: Hlasy žen lusofonní Afriky).
…Filip Lexa
Před sto lety, 6. února 1925, se v javánském městečku Blora narodil Pramoedya Ananta Toer (1925–2006). Mimo svou domovinu, a díky pár překladům to platí i u nás, je pravděpodobně nejznámějším indonéským spisovatelem. Snad proto, že pro západní čtenáře splňuje představu toho, čím by měl spisovatel z daleké, autokratické země kdesi na východě být, aby se stal hodným pozornosti a obdivu: disidentem, vězněm svědomí, kritikem totalitního režimu. Doma však vzbuzoval kontroverze a mezi svobodně smýšlejícími lidmi nebyl přijímán vždy kladně. Počítá se mezi uznávané literáty, málokdo by však řekl, že svým dílem jiné spisovatele zastiňuje.
…Anna Maślanka
Česká německojazyčná literatura zůstávala v Polsku dlouho na okraji zájmu. Kromě menších iniciativ (jako bylo zvláštní číslo časopisu Literatura na Świecie z roku 2008, v němž vyšly polsky texty Libuše Moníkové, Jiřího Gruši a Oty Filipa) byla jakousi terra incognita – cizí zemí jak pro bohemisty, tak pro germanisty.
V poslední době se situace začala měnit. A pokud bychom hledali konkrétní impulzy, které to způsobily, zdá se, že jedním z nich mohl být literární přechod Jaroslava Rudiše do němčiny. Rudiš (* 1972) si u nás získal okruh věrných čtenářů již během českojazyčné fáze své tvorby.
…Michaela Melichová
Japonská literatura vstupuje do nového roku s připomenutím dvou zásadních osobností moderní prózy – 14. ledna by oslavil sté narozeniny Jukio Mišima a 31. ledna by se dožil devadesáti let Kenzaburó Óe. Ač se oba autoři v učebnicích často objevují vedle sebe, těžko bychom mezi současníky hledali dva odlišnější typy.
Jukio Mišima (1925–1970) je možná – více než pro své pozoruhodné dílo – známý hlavně díky kontroverzním politickým názorům, které vyústily v dramatický konec jeho života, rituální sebevraždu seppuku ve jménu znovunastolení absolutní moci císaře. V deziluzi,
…Helena Stiessová
Letošní Státní ceny už znají své laureáty. Cenu za překladatelské dílo obdržela Dagmar Hartlová, dlouholetá překladatelka především ze švédštiny, vysokoškolská pedagožka a nositelka švédského Řádu polární hvězdy.
Své první setkání s Dagmar Hartlovou si nevybavím přesně, ale bezpochyby se odehrálo na půdě pražské Filozofické fakulty, kde od roku 1989 přednášela mimo jiné o švédské literatuře. K zájmu o švédské autory mě tehdy nikdo pobízet nemusel, ovšem v jejím podání se svět Augusta Strindberga, Karin Boye či Pära Lagerkvista otvíral jako barvitý román, který opravdu chcete číst. Dagmar totiž oplývala nefalšovaným a nakažlivým zaujetím pro věc,
…Aleš Kozár
Slovenský čtvrtletník Verzia, zaměřený na umělecký překlad, na začátku letošního léta vydal monotematické číslo věnované slovinské literatuře. Reaguje na domácí povědomí o této národní literatuře, které není tak překladově bohaté jako u nás, ale jazyková blízkost mezi češtinou a slovenštinou nabízí možnost obě kulturní prostředí v rámci pohledu na charakter oboru provázat a porovnat. Navíc se také v medailoncích v časopise na dostupné české překlady odkazuje.
Každé takové monotematické číslo nabízí možnost reflektovat spolupráci důležitých osobností oboru. Zde jde především o tvůrce spojené s Katedrou slovanských filológií na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě,
…Anna Lebedová
Na sklonku letošního září zamířila do Prahy po více než dvaceti letech francouzská spisovatelka Sylvie Germain (* 1954). Českému čtenáři je známá především prostřednictvím románů Kniha nocí (1984, č. 1997), Jantarová noc (1987, č. 2005), Dny hněvu (1989, č. 1995) a Tobiáš z blat (1998, č. 2005).
S československým kulturním milieu ji však pojí mnohem více než jen překlady do češtiny. V roce 1986 se přestěhovala do Prahy, kde do roku 1993 pracovala jako dokumentaristka, vyučovala filosofii na Francouzském lyceu a pokračovala v psaní románů a povídek.
…Magdalena Císlerová
Na australskou literaturu a s ní spjaté akce narazíme v našich končinách jenom zřídka. I v anglofonním světě je stále často vnímána jako periferní a zdaleka ne všechny knihy publikované v Austrálii se následně vydávají na britském či americkém trhu, kde by mohly snáze zaujmout zahraniční nakladatele, čímž se ještě snižuje šance na překlad do češtiny. O to větším svátkem byl proto australsko-český literární večer pořádaný na konci srpna Městskou knihovnou v Praze. Provázela jím literární dokumentaristka Barbora Baronová a publiku představila spisovatelku Emily Bitto.
Melbournská rodačka s československými kořeny debutovala v roce 2014 románem The Strays (Zbloudilci),
…