Rubrika: Esej Stránka 1 z 6
Martha C. Nussbaum
Z angličtiny přeložil Martin Pšenička
Americká filosofka v nedávno vydané knize Justice for Animals: Our Collective Responsibility (Spravedlnost pro zvířata: Naše společná odpovědnost) pátrá po optimálním teoretickém přístupu, o nějž lze opřít snahy o zlepšení životní situace zvířat, zejména těch žijících v divoké přírodě. Po kritice antropocentristických a utilitaristických pozic prezentuje vlastní koncept, který se oproti jiným neomezuje na otázku, jak život zvířat (či existenci celých živočišných druhů) zachovat a jak je uchránit fyzického utrpení, nýbrž se zaobírá tím, jak zajistit podmínky, aby zvířata mohla – v souladu se svými specifickými schopnostmi a potřebami – vést naplněný a důstojný život.
…Karolína Ryvolová
Nakladatelství Kher jako jediný nakladatelský dům u nás soustavně vydává a popularizuje romskou literaturu. Jeho redaktorka Karolína Ryvolová v následujícím eseji popisuje, v čem je taková práce specifická, a rovněž přibližuje, jak postupovala při překládání románu Čhávata z manéže. V něm se kromě nejrůznějších cirkusových reálií musela vyrovnat zejména s velmi neobvyklou angličtinou romaničelské menšiny.
Romové byli donedávna neliterárním společenstvím a svou bohatou ústní slovesnost, jakož i odvozenou autorskou literaturu začali ve větší míře zapisovat a psát až od druhé poloviny 20. století. Žijí po celém světě a kromě kontaktních jazyků také často píší romštinou,
…Ondřej Macl
Ondřej Macl v následujícím eseji představuje svou cestu k ocenění jedinečnosti a nezastupitelnosti překladu. Iniciačním textem mu byla práce na překládání Deníku smutku Rolanda Barthesa, na němž začal pracovat ještě za studií a který vyšel na konci loňského roku v nakladatelství Fra. Kromě toho se v eseji dotýká svých drobnějších překladatelských počinů a shrnuje působení v mezinárodním projektu CELA.
Jako dítě jsem byl posedlý smrtí. Chodil jsem po ulicích mezi budoucími mrtvolami. Každý dům byl krematoriem, auto hrobkou, rodinný krb pecí. A dokonce v mém stávání se spisovatelem hrál roli obraz „řeči jako podsvětí“.
…Martina Šímová
Čeština se stala prvním jazykem, do nějž byl převeden finský román Průsvitné srdce. Jeho překladatelka Martina Šímová v následujícím eseji přibližuje okolnosti svého šťastného shledání s knihou, neblahé historické paralely, které příběh odehrávající se za druhé světové války v přístavním městě Hanko vyvolává, a především práci na samotném překladu. Popisuje snahu o zachování autorčina poetického i přesného jazyka, kreativní převádění švédských výpůjček do češtiny a rovněž se zamýšlí nad tím, jakou výhodu při překladu poskytuje důvěrná znalost prostředí.
…
Ladislav Nagy
Apokalyptický román Poslední člověk Mary Shelley, jenž v období celosvětové pandemie nabyl nečekaně na aktuálnosti, vyjde po téměř dvou stech letech od prvního vydání konečně česky. Jeho překladatel Ladislav Nagy nabízí v následujícím eseji biografický i literárněhistorický klíč k jeho čtení a pozastavuje se také nad skutečností, kolik titulů z anglicky psané klasické literatury máme stále nepřeložených.
Zkraje příštího roku vydá Academia můj překlad románu Poslední člověk (The Last Man, 1826) Mary W. Shelley (1797–1851). Nápad přeložit něco dalšího z díla této pozoruhodné autorky ve mně zrál dlouho,
…Jan-Marek Šík
Finskošvédské literatuře jsme se podrobně věnovali v Plavu 6/2022. Autor jeho koncepce Jan-Marek Šík se v následujícím eseji vrací ke svému překladu historického románu Chiméra 38 Kjella Westöa a přibližuje, jaké potíže činilo převádět švédsky psaný text odehrávající se ve třicátých letech 20. století ve dvojjazyčných Helsinkách. Zaměřuje se přitom zejména na problém, jak vhodně uvádět topografické názvy, a ve stručném historickém exkurzu také představuje, jakým vývojem u nás prošlo označování s Finskem spojených oblastí.
V doslovu k románu finskošvédského spisovatele Christera Kihlmana Drahý princi (1975,
…Jakub Kornhauser, Kinga Siewior
Z polštiny přeložila Alžběta Knappová
Esej Jakuba Kornhausera a Kingy Siewior, který uvádí polskou antologii středoevropských avantgardních manifestů, se zabývá především postavením lokálního meziválečného umění v širším kontextu revolučních celoevropských ideových konceptů. Autoři upozorňují, že směr vlivu se nepohyboval pouze po obvykle předpokládané ose centrum–periferie, ale že lze uvažovat i o vnitřních vztazích mezi koncepcemi středoevropských uskupení. Výlučnost a jedinečnost zdejších avantgard pak spočívala právě na rozpohybování tohoto vztahu a literární manifesty se skrze objevné jazykové ztvárnění staly performancí nového hnutí, převracejícího zažité umělecké i společenské pořádky.
…Petra Johana Poncarová
Zatímco úvodní rozhovor se soustředí na žánrové aspekty duchařské povídky, esej vás provede její historií. Dozvíte se, jakou roli hrál ve vývoji viktoriánské duchařské literatury Charles Dickens nebo co je to takzvaná literatura podivna. Esej zároveň přináší přehled českých překladů, takže pokud vás mezi jmény proslulými i méně známými něco zvláštního zaujme, budete hned vědět, kde hledat.
Za vůbec první duchařskou povídku v britské literatuře bývá považován Příběh o zjevení ducha paní Vealové (1706) z pera Daniela Defoea, s nímž se čeští čtenáři mohou seznámit v antologii Strašidla,
…Anežka Charvátová
Strhujícím proudem vyprávění románu Období hurikánů, neseného až manickou zuřivostí i bolestí všeho druhu, provází jeho překladatelka Anežka Charvátová. V následujícím eseji přibližuje s románem nedílně spjaté mexické reálie a nejobtížnější překladatelské překážky. Ty kladla zejména vulgární, drsná mluva postav, jejíž adekvátní zachycení, v tomto případě spíše vynalézání, bylo nezbytné i pro udržení pečlivě prokomponovaného rytmu vypravěčského mnohohlasí.
Mexická autorka Fernanda Melchor, narozená roku 1982 v přístavu Veracruz ve stejnojmenném mexickém státě, vtrhla do literatury v jednatřiceti letech sbírkou reportáží Aquí no es Miami (Tohle není Miami,
…Petra Diestlerová
Během svých vystoupení na loňském Světě knihy vyjadřoval David Mitchell nelíčený obdiv k práci překladatelů a tlumočníků. Překlad a osvojení cizího jazyka zároveň hraje klíčovou úlohu v Mitchellově „japonském“ románu Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta. Jeho překladatelka Petra Diestlerová se v následujícím eseji zamýšlí jak nad mnohačetnou rolí, která je v románu překládání přisouzena, tak konkrétně nad překladatelským problémem, jak do češtiny vhodně převádět nestandardní idiolekty, jejichž užívání je (nejen) u Mitchella nedílně spjato s charakteristikou dané postavy.
Když se David Mitchell při své návštěvě Prahy zeptal,
…