Autor: Nelly Stránka 10 z 39

Bolestný příslib

Klára Soukupová

Galgut, Damon. Slib.
Z anglického originálu
The Promise (2021) přeložil Jiří Hanuš.
1. vydání. Praha: Odeon, 2022. 287 stran.

 

Slib jihoafrického spisovatele Damona Galguta (* 1963), jenž za něj předloni získal Bookerovu cenu, je románem o truchlení, zklamání, paměti i nespravedlnosti. Příběh se koncentruje kolem rodinné farmy a událostí odehrávajících se během třiceti let. V perspektivě přelévající se mezi postavami, v tématu rozpadající se rodiny a láskyplně nenávistných vztahů mezi jejími členy, ale i v prostoru domu, na začátku zaplněného lidmi,

5/2023 – Erupce jazyka

Vychází nový Plav věnovaný avantgardní tváři současné islandské literatury.

Lyrika jako společenská událost

Jakub Vaněk

Přednáška amerického literárního teoretika Jonathana Cullera přilákala 11. dubna 2023 do budovy Filozofické fakulty Karlovy univerzity více než dvě stovky prezenčního i online návštěvnictva. Culler byl v českém prostředí dlouhou dobu známý především svými příspěvky k naratologicky a (post)strukturalisticky zaměřenému bádání. Ve své pražské přednášce nazvané Towards a Poetics of the Lyric (K poetice lyriky) vycházel ze své nejnovější knihy Teorie lyriky (2015, č. 2020). Jak připomněl v úvodu Josef Hrdlička – vedoucí ediční řady Studia poetica, v jejímž rámci Cullerova kniha v překladu Martina Pokorného vyšla – zájem o lyriku se u Cullera objevuje již v sedmdesátých letech,

Dějiny lidstva jsou monstrum poskládané z falešných vzpomínek

Rozhovor s Hermannem Stefánssonem vedly a z islandštiny přeložily Lucie Korecká a Hana Štěříková

Konverzace s Hermannem Stefánssonem, spisovatelem, překladatelem a hudebníkem, se v mnohém podobá spletitým zákoutím jeho textů. Hloubavé úvahy nad povahou současného světa střídá letmý exkurs do literární historie či povídání o vlastním životě a literárním „dospívání“. Autor je zkrátka poutavým a cenným vypravěčem příběhu o literatuře z koutu světa, jenž je pro nás doposud opředen mnoha mýty a stereotypy. Víte sami, odkud nakladatelé skutečně čerpají romantické výjevy na obálkách islandských knih nebo proč jsou staroislandské ságy vlastně zábavným čtením?

 

Bez peněz nakladatelství neuděláte

Rozhovor s Alešem Ledererem a Lenkou Vosičkovou vedla Olga Pavlova

Nakladatelství PROSTOR existuje na českém knižním trhu přes třicet let a vedle zavedené překladové edice Současné světová próza nyní připravuje novou řadu s názvem Přítelkyně. O historii nakladatelství a o jeho současné podobě jsme mluvili se šéfredaktorkou Lenkou Vosičkovou a se zakladatelem a majitelem Alešem Ledererem.

 

Olga Pavlova: Vaše nakladatelství se zrodilo ze samizdatové revue Prostor, která vznikla ještě v roce 1982, mimo jiné za finanční podpory Pavla Tigrida. Jak se zpětně díváte na cestu,

SEX HITLER QUEER

Kamila Schewczuková

Volckmer, Katharina. Jewish Cock.
Z anglického originálu
The Appointment (Or, The Story of a Cock) (2020) přeložila Daniela Krnáčová.
1. vydání. Banská Bystrica: Literárna bašta, 2022. 95 stran.

 

Katharina Volckmer je německá spisovatelka žijící v Londýně. Identita autorky hraje pro útlou novelu Jewish Cock klíčovou roli: přestože kniha není autobiografická, tematizuje identitární zkušenost mladé Němky v londýnském křesle židovského chirurga. Vypravěčka tak promlouvá z expatovské pozice, netrpí však typickým pocitem vykořenění, jak by se dalo očekávat; je spíš naštvaná na německou společnost,

4/2023 – Határ / Hranica

Vychází nový Plav věnovaný maďarsko-slovenským vztahům.

Konec bloudění nočním Tokiem

Michael Weber

V pondělí 13. března proběhla světovými tiskovými agenturami krátká zpráva o úmrtí japonského spisovatele a nobelisty Kenzaburóa Óeho (* 1935). Zemřel dne 3. března 2023 a rozloučení proběhlo v úzkém rodinném kruhu ještě před zveřejněním zprávy.

Zpět do lůna lesů

V eseji Pokus o hledání sebe sama v mytickém vesmíru literatury z roku 2001 Óe napsal: „Kdybych se měl za svou dosavadní tvorbou ohlédnout, stojí na začátku všeho bezpochyby ona vesnice mezi horami a hlubokými lesy Šikoku, kterou jsem učinil dějištěm několika svých próz. V současné době mají díla,

Skuteční historici se domluví i nad hlavami politických činitelů

Rozhovor s Pálem Závadou vedla a z maďarštiny přeložila Adéla Gálová

O možnosti nadstranického dialogu o dějinách, o společné maďarsko-slovenské historii a s ní spojených traumatech – předválečné maďarské expanzi a poválečné výměně obyvatelstva, ale také o dětství a mládí v maďarsko-slovenském Tótkomlósi, o tamějším slovenském nářečí, které slýchal od prarodičů, se dočtete v tematickém rozhovoru s Pálem Závadou. Jak se živit tradicemi a má vlastně smysl je schraňovat?

 

Adéla Gálová: Tótkomlós, svou rodnou ves, zmiňujete často jako nevyčerpatelný zdroj inspirace. Jak se vám tam v dětství žilo a jak se tamní prostředí měnilo v čase?

Zkurvili jsme trh a budeme se snažit ho kurvit dál

Rozhovor s Petrem Janušem a Jaroslavem Tvrdoněm vedli Jan Musil a Jakub Vaněk

Rubato je malé nakladatelství, jehož ediční plán se řídí výhradně vkusem dvou zakladatelů, Petra Januše a Jaroslava Tvrdoně. Jejich pojetí edice překladové literatury, která nás zajímala především, je volnější, než bychom si byli bývali přáli. Mluvili jsme ale také o spolupráci s překladateli, sazbách a dalších problémech tuzemského literárního provozu či o tom, proč provokovat a jak být živým nakladatelstvím.

 

Jaroslav Tvrdoň: Kdybych ten rozhovor vedl sám se sebou, zeptal bych se úplně na jiný věci.