Autor: admin Stránka 5 z 58
Rozhovor s Kirsten Thistedovou
Z dánštiny přeložil Zdeněk Lyčka
Proč je potřeba, aby si Dánové udržovali povědomí o dění na dálném severu? Proč je potřeba, aby si je udržoval i zbytek Evropy? O tom, co se aktuálně děje na grónské literární scéně, hovořil překladatel Zdeněk Lyčka s eskymoložkou Kirsten Thistedovou.
Zdeněk Lyčka: Naposledy jsme se viděli na Světě knihy 2016, kam tě pozvalo nakladatelství Argo, neboť vydalo v českém překladu tvoji dánskou verzi grónských mýtů a pověstí s ilustracemi inuitského autora Árona z Hůrky [1]. Ten také část textů sám napsal. Čím je podle tebe tento autor důležitý pro grónskou kulturu a její zprostředkování zahraničním zájemcům?
…Ladislav Čumba
V roce 2016 vyšel v naší mateřštině román Tři truchliví tygři (Tres tristes tigres) od kubánského autora Guillerma Cabrery Infanteho. Když se v roce 2010 pod názvem Přelétavá nymfa (Ninfa inconstante) objevil český překlad miniatury téhož autora, překladatel Petr Zavadil získal i s přihlédnutím k tomuto překladatelskému výkonu následujícího roku Jungmannovu cenu jakožto vůbec nejmladší nositel tohoto prestižního ocenění.
Na vydání autorova mistrovského díla si musel český čtenář ještě takřka sedm let počkat. Po překladateli Petru Zavadilovi se převodu chopila osoba z nejpovolanějších: Anežka Charvátová. Ta již byla rovněž oceněna Cenou Josefa Jungmanna,
…
Michael Alexa
Herbert, Zbigniew. Labyrint u moře. Z polského originálu Labirynt nad morzem (2000) přeložil Jan Linka. 1. vydání. Zblov: Opus, 2016. 192 stran.
Vydáním Labyrintu u moře se zblovský Opus zasadil o to, že byla v českém jazyce zakončena volná esejistická trilogie významného polského spisovatele Zbigniewa Herberta (1924–1998). Dále ji tvoří Barbar v zahradě (1962, česky Opus 2010, přel. Josef Mlejnek), jednoznačně nejznámější a také nejobsáhlejší díl, a Zátiší s udidlem (1993, česky Opus 2012, přel. Jan Linka). V Polsku vyšly ještě další výbory z autorovy esejistiky, publicistiky a textů z pozůstalosti, které už ale Herbert nepořádal sám a nemají charakter vnitřně soudržných sbírek,
…
Michael Alexa
Hubert Klimko-Dobrzaniecki. Samota. Z polského originálu Samotność (2015) přeložila Lucie Zakopalová. 1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2015. 136 stran.
Hlavní postavou poměrně útlého románu Samota polského prozaika a básníka Huberta Klimka-Dobrzanieckého je krajně nesympatický intelektuál Bruno Stressmeyer (stres v jeho jméně nezaznívá náhodou), který ze všeho nejvíc připomíná protagonistu slavné Koupelny Jeana-Philippa Toussainta. Oba spojuje hledání útočiště, z jehož bezpečí zaznívá intenzivní komentář k současnému světu, který se jim jeví jako zvrácené, zlé a chaotické místo.
Stressmeyerovou odpovědí je vyhledávání samoty. Samota mi není cizí. Samota, to jsem vlastně já,
…Rozhovor s tamilským spisovatelem Perumálem Muruganem
Jedním ze stěžejních témat, kterému se spisovatel, esejista a pedagog Perumál Murugan ve svém díle věnuje, je přetrvávající kastovní rozdělení indické společnosti. Anglický překlad jeho románu Mádorubágan (One Part Woman, 2013; česky Napůl žena) vyvolal velkou kritiku ze strany kasty gaundarů a hinduistických pravicových organizací. Jejich nátlak vedl až k přerušení Perumálovy literární tvorby, jeho odchodu z rodného města a následnému soudnímu procesu. [1] Spisovatel tuto kauzu i další souvislosti své tvorby komentuje v následujícím rozhovoru, který se odehrál v tamilském městě Sélam v únoru 2017.
Pavel Hons: Kde berete inspiraci pro své psaní?
…Rozhovor s britským nakladatelem a badatelem českého původu Milošem Pokorným
Ačkoli české politické elity v posledních letech usilují spíše o sblížení s Ruskem a Čínou než s Německem a vyspělými demokraciemi vůbec, na úrovni občanské společnosti a soukromých iniciativ se naštěstí setkáváme i s výrazně odlišným přístupem. Přinášíme vám rozhovor s britským nakladatelem českého původu, jenž tématu česko-německého soužití zasvětil poslední desetiletí svého života a své úsilí v roce 2014 dovršil novátorskou publikací Pražský hrad: Křižovatka dějin.
Petr Zemánek: Během posledních let se intenzivně věnujete studiu českých dějin a česko-německých vztahů. Stojí za tímto zájmem nějaká osobní zkušenost?
Miloš Pokorný: Ano, dalo by se to tak říci.
…Jiří Jelínek
Pelevin, Viktor. SNUFF. Utøpie. Z ruského originálu S.N.U.F.F. Utøpia (2011) přeložil Libor Dvořák. 1. vydání. Praha: Dokořán, 2016. 411 stran.
Kdybychom si vytvářeli na státy názor jen na základě jejich exportu, bylo by na tom dnešní Rusko mnohem lépe, než bychom asi čekali. Podobně jako byla v sedmdesátých letech minulého století hned po automobilech značky Volvo nejvýznamnějším švédským zbožím popová skupina ABBA, můžeme říci, že současným nejpřednějším ruským vývozním artiklem je Viktor Pelevin (patrně hned po internetových diskutérech). Jeho popularitě se však nelze divit, se svými čtenáři to zkrátka umí;
…