Autor: admin Stránka 3 z 58
Jan Zikmund
McGuire, Ian. Severní vody.
Strhující román Iana McGuirea nazvaný Severní vody začíná v anglickém přístavním městě Hullu. Píše se rok 1859, Britské impérium vstupuje do období svého největšího rozmachu. Velrybářský průmysl v Anglii je ovšem v přesně opačné situaci – ztrácí na významu, neboť tuk z velryb, používaný jako palivo do lamp, se postupně nahrazuje petrolejem. Velryb navíc ubývá a jsou ostražitější, a lovci s harpunami se za nimi často pachtí až do zrádné a mrazivé oblasti Grónska. Právě tam z Hullu míří velrybářská loď Dobrovolník. Její hamižný majitel Baxter však nehodlá spoléhat na nejistý zisk z prodeje tuku.
…Rozhovor s Adamem Borzičem
Šéfredaktor obtýdeníku Tvar pro Plav přemítá o významu okultistických, hermetických či magických tradic pro literární a obecněji umělecké dějiny Evropy. V rozhovoru jsme se dotkli renesance, moderního umění i úlohy „skrytých věd“ a odlišné spirituality v československé první republice nebo za pozdní normalizace.
Antonín Handl: Téma okultismu se často spojuje s odlišným věděním, nenormovaným způsobem poznávání světa. Také proto jde o téma velmi široké. Mě osobně oslovuje například motiv jistého přecházení „na druhou stranu“, přes pomyslnou hranici; jak odlišná zkušenost, tak například jiný náhled na vzdělávání. Nacházíte nějaký stěžejní motiv, který by pomáhal se v té mnohosti vyznat?
…Eva Lehečková a Jakub Jehlička
Binet, Laurent. Sedmá funkce jazyka.
Laurent Binet došel věhlasu už svým prvním románem HHhH (2010, český překlad v témže roce vydalo Argo), v němž se zapamatováníhodným způsobem snažil o zprostředkování atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha mezinárodnímu publiku tak umně, až na jednu stranu získal Goncourtovu cenu za prvotinu, na stranu druhou podnítil vznik naprosto zapomenutelného filmového počinu jménem Smrtihlav. Z této pozice se mohl nadále celkem pohodlně zaměřovat na historické romány ukotvené ve vypjatých okamžicích dějin. To, že se místo toho rozhodl nadále prozkoumávat již první knihou uvedené téma vztahu skutečnosti a fikce a nabídl nám k tomu Sedmou funkci jazyka (originál vydalo nakladatelství Grasset v roce 2015),
…Rozhovor s kamerunským spisovatelem Mongem Betim
Z francouzštiny přeložila Alžběta Ruschková
V tomto čísle netradičně uvádíme rozhovor převzatý, a navíc staršího data – Mongo Beti odpovídal na otázky rakouské novinářky Augustiny Wössové koncem července 2001 –, a to pro jeho stále vysokou informační hodnotu i mimořádné okolnosti jeho vzniku. Beti zemřel o necelý čtvrtrok později a jeho manželka Odile Tobnerová následně vinila kamerunský stát, že ho zavraždili. Krátce po uskutečnění tohoto rozhovoru, dotýkajícího se problémů, které souží Kamerun dodnes, mu totiž vláda zabavila všechny osobní doklady, bez nichž nemohl odcestovat do Francie, kde mohl být efektivněji léčen. Zde přeložené plné znění rozhovoru nám bylo přístupno po omezenou dobu na jedné z kamerunských univerzit.
…
Michael Alexa
Katarzyna Surmiak-Domańska. Ku-klux-klan. Tady bydlí láska. Z polského originálu Ku-klux-klan. Tu mieszka miłość (2015) přeložila Jarmila Horáková. 1. vydání. Žilina: Absynt, 2017. 304 stran.
Katarzyna Surmiak-Domańska je v polském prostředí známá spíše svým působením na varšavském Institutu reportáže než svými knihami. Alespoň to platilo do vydání Ku-klux-klanu, literární reportáže, za kterou byla nominována na prestižní ceny Ryszarda Kapuścińského, Beaty Pawlakové a Nike. Surmiak-Domańska debutovala sbírkou „sexuálních reportáží“ Beznadziejna ucieczka przed Basią (Marný útěk před Bárou, 2007), dokumentující život lesbiček, gayů, transsexuálů a prostitutek odmítnutých společností a toužících po výchově dětí,
…
Michiel van Kempen
Rozhovor vedla a z nizozemštiny přeložila Anna Krýsová
Michiel van Kempen je emeritní nizozemský profesor a velký nadšenec do surinamské literatury. V následujícím rozhovoru se ujímá nelehkého úkolu stručně definovat rozdíl mezi koloniální a postkoloniální literaturou v nizozemské jazykové oblasti, konkrétně v Surinamu. Hovoří také o své nejnovější knize, životopisu surinamského spisovatele Alberta Helmana, o digitalizaci starých textů a popularizaci surinamské literatury.
Anna Krýsová: Rozdíl mezi koloniální a postkoloniální literaturou není jenom rozdílem v chronologickém vývoji literatury. Spíše se tyto dva termíny dají použít jako označení rozdílného způsobu nahlížení na „jiné“ nebo „jinakost“. Které důležité faktory odlišují koloniální literaturu od postkoloniální?
…Františka Zezuláková Schormová
Louise Glücková. Noc věrnosti a ctnosti. Z amerického originálu Faithful and Virtuous Night (2014) přeložila Tereza Vlášková. 1. vydání. Praha: Argo, 2017. 100 stran.
Stojíš na otci, upozornila mne matka. (38) Začátek básně Domorodá krajina, ve které se básnický subjekt ocitá na hřbitově, je pro celou poslední sbírku Louise Glückové Noc věrnosti a ctnosti příznačný. Soubor vyšel v originále roku 2014, český překlad Terezy Vláškové vydalo letos nakladatelství Argo jako čtvrtý svazek edice angloamerických básníků.
Americká poezie má na cestě k nám většinou značné zpoždění a díla jednotlivých básníků se objevují spíše v literárních časopisech či antologiích.
…Rozhovor s Wojciechem Tomasikem
Z polštiny přeložil Michal Špína
Polský literární historik Wojciech Tomasik považuje železnici za rozhodující činitel v modernizačních procesech 19. století. Železnice přinesla revoluci ve vnímání prostoru, zkracovala vzdálenosti, přispěla ke sjednocování Evropy a stála i u zrodu turismu a populární kultury. Zároveň je však zejména v počátcích vnímána jako nebezpečí, jako hrozba, jež se může vymknout kontrole – mnozí autoři ji považovali za „nelidský způsob dopravy“ a smrt v železniční scenérii se stala oblíbeným motivem. O fenoménu železnice v literatuře s Wojciechem Tomasikem hovořil komparatista Michal Špína.
Michal Špína: Kdy jste se začal zabývat železnicí v literatuře?
…