8/2024 – Století proměny

Úvodník

U příležitosti stého výročí úmrtí Franze Kafky jsme se rozhodli opustit jeho pražské rodiště a vydat se přes Atlantik do Hispánské Ameriky. Kafkovo působení na místní literaturu lakonicky shrnula současná argentinská prozaička Samanta Schweblin: „Kafka nás ovlivnil všechny.“ Do španělštiny byl Kafka překládán již od dvacátých let 20. století a hispanoamerickou literaturu natrvalo proměnil. Gabriel García Márquez ve svých pamětech vzpomínal, že četba Proměny „v Borgesově pokřiveném překladu“ pro něj znamenala iniciační zážitek. Nejenže ho nadosmrti připravila o klidný spánek, ale především jej navedla na spisovatelskou dráhu a ukázala mu dosud netušený způsob psaní.

Že Márquezova zkušenost rozhodně nebyla ojedinělá, dosvědčuje v úvodním rozhovoru s Laurou Martínez Abarca salvadorská prozaička Jacinta Escudos. V následujícím eseji nás argentinský kafkolog Ricardo Piglia provede spletitými souvislostmi Franzovy korespondence s Felicí Bauerovou. Poté se ponoříme do devíti povídek Kafkových následovníků, vybraných napříč celým stoletím i kontinentem. Uvozujeme je tzv. minifikcí Snící Šváb naturalizovaného Guatemalce Augusta Monterrosa, hravým vyznáním Kafkovi a jeho nejslavnější povídce. Již v chronologickém pořadí následuje příspěvek Peruánce Césara Valleja, jenž v povídce z roku 1923 vypráví o metamorfóze vesnice v opičí společenství, výběr pak zakončuje před čtyřmi lety vydaná a andským folklórem opředená Poletnice Ekvádorky Mónicy Ojeda.

Motiv proměny nedal spát ani dalším autorkám, současně však v jeho rámci přinášejí podstatnou změnu perspektivy. V povídkách Jacinty Escudos, Mónicy Ojeda a argentinské klasičky Silviny Ocampo proces transformace v nelidskou bytost umožňuje dívčím hrdinkám uniknout ze svazujícího prostředí rodiny a společnosti. Uprchnout z nepokojné každodenní existence mimo civilizaci se snaží také vyčerpaný protagonista v povídce Mexičanky Amparo Dávila. Detektivně laděný text jejího krajana Josého Emilia Pacheca se v elegickém tónu zabývá nemožností dobrat se pravdy a proniknout ke skutečnosti, na totéž téma zní i lehkým perem psaná povídka Peruánce Julia Ramóna Ribeyra, která navíc obsahuje i jednu tajuplnou českou stopu. Konečně Salvadořanka Claudia Hernández přichází s přepisem Kafkovy povídky Výzkumy jednoho psa.

V příštím čísle se přesuneme do ostrovní Asie a představíme literaturu japonské Okinawy. Nyní se však nechte proměnit…

Klára Witzany Hutková a Martin Šplíchal