10/2020 – Globální literatura

Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

rozsáhlé změny, kterými naše společnost za posledních dvacet let prošla, už pomalu začínáme brát za samozřejmé. Není překvapivé, že s naší společností se mění i její literatura. Postupná digitalizace a propojenost celého světa přináší literatuře nové výzvy a příležitosti. Literatura se obrací k novým tématům a příběhům, ale také se jinak píše a překládá. Jinými slovy, náš plně globalizovaný svět lze vyjádřit pouze prostřednictvím nové literatury.

V tomto čísle vám představíme současné příklady globální literatury z celé řady evropských jazyků. Zařazené texty odráží radikální změny ve společnosti a současně se vymezují vůči národním, migračním i postkoloniálním literaturám. Globální literatura je tudíž ze své podstaty velmi mladý fenomén a jak její studium, tak její hranice ještě nemají plné kontury.

Globální literatura, do jejíž problematiky nás uvede rozhovor s Justinem Quinnem, reflektuje naši společnost mnoha způsoby. Její jazyk se přizpůsobuje všudypřítomným překladům, které tvoří velkou část našeho knižního trhu, čím dál častějšímu kontaktu mezi jazyky a rostoucímu počtu bilingvních čtenářů. Tento kontakt mezi jazyky hraje v globální literatuře velmi důležitou roli, jak o tom přesvědčivě vypovídá kapitola z memoárů Yiyun Li. Některé texty, například ukázka z románu Jamaicy Kincaidové, mají nesmírně osobitý umělecký jazyk, zatímco další kladou hlavní důraz na příběh. Příběhy globální literatury se předně snaží zachytit propojenost našeho světa a mizející bariéry mezi různými zeměmi a kontinenty, jako je tomu v románu Kateriny Poladjanové. Protagonisté globální literatury putují z jednoho jazyka do druhého a z jedné země do druhé – ať už za pomoci magických elementů, které můžeme vidět třeba v případě Vladimira Rafejenka, nebo pomocí koláže. Její jazyk se snaží zachytit odcizení a vyrovnávání se se ztrátou domoviny, a zejména hledání nové identity a nového domova, což jsou silná témata próz Jhumpy Lahiriové nebo Ilmy Rakusy.

Různorodost globální literatury dává velký prostor tvůrčí představivosti, ale i tak najdeme autory, kteří současné literární trendy vidí negativně. Zástupcem těchto hlasů v čísle je Tim Parks, jehož esej kriticky nahlíží na to, čím dnes globální literatura je a co ono přídavné jméno „globální“ v současné době vůbec znamená.

I v příštím čísle Plavu se budeme věnovat rychle se měnícímu světu dneška a představíme vám literaturu brexitu.

Václav Kyllar