Úvodník
Milé čtenářky, milí čtenáři,
číslo, které právě držíte v ruce, se začalo rodit před necelými dvěma lety. V únoru 2019, na křtu finského čísla Plavu, mě oslovil autor koncepce tohoto čísla, Michal Kovář, zda bychom společně nezamířili ještě jednou na sever a nevytvořili číslo věnované sámské literatuře. Ačkoliv totiž na českém literárním trhu najdeme několik knih se sámskou tematikou, a také v Plavu v minulosti několik takových příspěvků vyšlo, ucelenější pohled, který by prezentoval rozmanitost sámské literární tvorby v průběhu času, tady přece jenom chyběl.
Proto se v tomto čísle můžete těšit na díla prozaická i poetická, na díla z 19. a počátku 20. století i z posledních let, na literaturu v obvyklém slova smyslu i na ukázku z tvorby původně určené pouze pro přednes, na díla mytologická či s prvky magie i na díla odrážející krušnou realitu každodenního života. Do celkového kontextu vás uvede esej Johanny Domokosové, v němž nahlédneme do minulosti, současnosti i možné budoucnosti literatury psané Sámy. Harald Gaski zase v rozhovoru mimo jiné prozradí, proč jsou sámská témata v severských literaturách v poslední době tak populární nebo v čem je sámská literatura specifická.
Epos Anderse Fjellnera zachycuje mytické kořeny sámského národa, v úryvku z románu Johana Turiho se přesuneme ke skutečnému životu Sámů na počátku 20. století, který byl na jedné straně opředený pověstmi a představami, a na straně druhé narážel na nelítostnou realitu. Úryvek z románu Erika Nilssona-Mankoka zase naznačí, že svým střípkem do dějinné mozaiky na severu přispělo i Československo.
Několik nostalgických básní Askolda Bažanova nás zavede na ruský poloostrov Kola. Následně se v sousedním Finsku zaposloucháme do livđe, tradiční písně inarijských Sámů, v podání Anny-Briitty Mattusové. Do současnosti nás zavede Petter Morottaja s povídkou líčící odvěký boj mezi starým a novým a trojice mladých autorů, Gerd Mikalsenová, Ellen Berit Dalbakková a Sigbjørn Skåden, pocházející z přímořských oblastí norského Sápmi, pro nás doposud známějšího jako Laponsko, kteří nám předestřou problémy, s nimiž se potýkají dnešní mladí Sámové.
V příštím čísle z chladného severu zamíříme do horké Afriky, konkrétně do zemí, kde se mluví portugalsky, a přiblížíme si tvorbu tamních významných současných autorek.
Anna Jirásková
Obsah
Kraťasy
Laura Kauppinenová, Michal Švec
Rozhovor k tématu
Harald Gaski
Ekologie je v sámské literatuře přítomná od samého počátku
Esej k tématu
Johanna Domokosová / Michal Kovář
Počátky, konce a renesance v dynamice sámské literatury
Téma
Anders Fjellner / Michal Kovář
Synové slunce
Johan Turi / Dominika Střížková a Michal Kovář
Vyprávění o životě Sámů
Erik Nilsson-Mankok / Jan-Marek Šík
Můj svitek lasa
Askold Bažanov / Michal Kovář
Pohledy z poloostrova Kola
Anna-Briitta Mattusová / Hana Kalábová
Medvěd
Petter Morottaja / Hana Kalábová
V naprostém bezčasí
Gerd Mikalsenová, Ellen Berit Dalbakková a Sigbjørn Skåden / Lukáš Košner
Třikrát ze sámského pobřeží
Rozhovor se zahraničním bohemistou
Jari Aula
Ve Finsku sice jsou překladatelé české literatury, ale zdejší nakladatelství nemají zájem
Překladatelská soutěž Jiřího Levého
Laurent Baffie / Sára Dvořáková
Ťuk ťuk
Recenze
Olga Pavlova
O způsobech čtení Ohnivého anděla
(Valerij Jakovlevič Brjusov: Ohnivý anděl)
Míla Janišová
Vypleněná špajzka stárnoucího Alejandra
(Alejandro Jodorowsky: Tanec reality)