Dóra a Jakub Ehrenbergerovi
Letošní Měsíc autorského čtení chutnal po guláši, čabajce a tokajském. Brněnská dramaturgie totiž na červenec připravila vpravdě působivý průřez současnou maďarskou literární scénou. Z absolutní špičky se nedostalo jen na dva dnes asi nejznámější žijící maďarské spisovatele, Pétera Nádase (* 1942) a Lászla Krasznahorkaie (* 1954), jejichž věhlas už spadá do jiné kategorie, řekněme světoznámých autorů. I bez nich však festival nabídl solidní vhled do navýsost pestré maďarské tvorby a mimoděk potvrdil, že tamní literatura žije i navzdory společensko-politické situaci v zemi a postupnému zestátňování či glajchšaltování tisku a řady kulturních institucí.
Čeští nakladatelé maďarskou literaturu posledních let sledují spíše z uctivé vzdálenosti. V kursu se u nás díky hungaristovi Robertu Svobodovi zdá být dramatik a prozaik György Spiró (* 1946). Nesporný talent k nadsázce a ironii Spiró nicméně neprokazuje pouze v nedávno přeložených satirických románech Feleségverseny (2009, č. Žena, propánakrále!, 2016) a Kőbéka (2017, č. Kamenný žabák, 2018), strefujících se do nešvarů moderní maďarské společnosti, ale třeba také ve svých „humoreskách“, knižně vydaných v souboru Egyéni javaslat (Poslanecký návrh, 2019).
Pozornost si zaslouží i o generaci mladší Krisztina Tóthová (* 1967), básnířka, prozaička, autorka knížek pro děti a překladatelka z francouzštiny, jejíž ranou sbírku povídek Vonalkód (2006, č. Čárový kód, 2011) a román Akvárium (2013, č. 2014) si můžete užít také v češtině. Přeložena byla kromě toho i její knížka pro děti A lány, aki nem beszélt (2015, č. O dívce, která nemluvila, 2018).
Budapešťská rodačka se ve svých textech často zaměřuje na každodenní strasti a bolestivé životní zkušenosti zpravidla nešťastných a životem znavených protagonistů. Tuto úspěšnou formuli, umocněnou navíc skvělým jazykovým zpracováním, autorka v obměnách variuje ve všech svých povídkových sbírkách včetně zatím posledního svazku Fehér farkas (Bílý vlk, 2019).
Důraz na stylisticky čistý jazykový projev spojený s čtivostí klade Dénes Krusovszky (* 1982). Také on se prosadil nejprve coby básník a povídkář, zatím největší čtenářský úspěch nicméně zaznamenal jeho románový debut Akik már nem leszünk sosem (Jací už nikdy nebudeme, 2018), rafinovaně vystavěná generační zpověď s autobiografickými rysy rozkročená mezi několika světadíly a časovými obdobími.
K objevům posledních let patří Anna Mécsová (* 1988), jejíž prvotina Gyerekzár (Dětský zámek, 2017) obsahuje na dva tucty ostře vypointovaných minipovídek. Mécs v nich ve zhuštěné podobě a bez příkras zobrazuje trhliny v rodinných či partnerských vztazích.
Vedle rozboru současnosti se značné oblibě těší historické náměty. Gergely Péterfy (* 1966) se v románu Kitömött barbár (2014, č. Vycpaný barbar, 2017) zabývá pozapomenutou postavou dějin 18. století, vídeňským zednářem tmavé pleti Angelem Solimanem (asi 1721–1796) a jeho přátelstvím s významným inovátorem maďarštiny Ferencem Kazinczym (1759–1831).
Událostmi pozdějšího data, konkrétně židovskými pogromy po druhé světové válce, se pro román Egy piaci nap (Jeden den na trhu, 2016) nechal inspirovat Pál Závada (* 1954). Jeho beletristický přepis jedné krvavé epizody z perzekuce Židů na maďarském venkově slavil úspěch i na divadelních prknech. V loňském románu Hajó a ködben (Loď v mlze, 2019) se Závada do 40. let vrátil. Tentokrát kráčel ve stopách dědiců vlivného židovského průmyslníka Manfréda Weisse prchajících před nacisty.
Předchozí slova o vzestupu historického románu stvrzuje i rozhodnutí odborné poroty výroční Literární ceny Aegon, která letos ukázala na román Bolyai (2019) Zsolta Lánga (* 1958). Využívaje umělecké svobody v něm autor vykresluje životní pouť geniálního matematika Jánose Bolyaie (1802–1860) a souběžně i vznik svého románu.
Vedle komerčně vděčnější prózy se samozřejmě na pultech krčí i poezie, k jejímž předním představitelům by patřili třeba lingvista a překladatel Shakespeara Ádám Nádasdy (* 1947), nestárnoucí kmet Lajos Parti Nagy (* 1953), žijící velikán István Kemény (* 1961), básník romské rozpolcenosti Tamás Jónás (* 1973) či hračička Dániel Varró (* 1977), který vážněji míněnou poezii ve své bibliografii prokládá překlady a rýmovanými říkankami pro děti. Ukázky z veršované tvorby některých hostů festivalu publikoval web Nedělní chvilka poezie.