11/2018 – Každá finská větev

Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

Finsku se přezdívá země tisíců jezer. Jeden z možných výkladů slova Suomi, tedy finského označení vlastní země, odkazuje k močálům. Básníci a spisovatelé nejednou opěvovali krásy finské přírody, která, byť nevyniká vysokými pohořími, skutečně umí pohladit na duši. Mám ráda hory, ale při návštěvách finských lesů a na březích finských jezer cítím zvláštní klid a přímo hmatatelné ticho. Nedivím se Finům, kteří touží mít postavené domečky na ostrůvcích uprostřed jezer, člověk se tam může propojit s přírodou tak těsně, jak jen to jde.

Možná jste se už dovtípili, že tématem tohoto čísla je Finsko a jeho příroda. Zaměříme se na texty současných autorů a současné pojetí přírody, které může být od dřívějšího v mnohém odlišné. Příroda se stává člověku rovnocennou partnerkou a poměřuje s ním síly, je živoucí postavou textů, leckdy živější než postavy lidské. Ve Finsku už nějakou dobu existuje literárněvědný směr zvaný ekokritika, který zkoumá roli přírody v literatuře, způsoby jejího zpracování a vůbec vztah člověka a přírody. O tomto směru a jeho vývoji ve Finsku si můžete přečíst ve výborném eseji Michala Švece.

Povídky vás zavedou do lehce fantazijního světa pohádek a finského podivna. Je pozoruhodné, jak důležitou roli ve všech z nich hraje nejen abstraktní příroda, ale i konkrétní zvířecí tvorové. Tiina Raevaaraová vás vtáhne do příběhu, kde ústřední roli hrají vážky, Saara Henrikssonová vás zavede za velrybami u kanadského pobřeží. V povídce Christine Thorelové se setkáte s celým lesem zvířat, velká pozornost se ovšem soustřeďuje na ptáky. A povídka Anttiho Heikkinena odhalí krásy i záludnosti lišek.

Při četbě poezie se naopak můžete ponořit do světa rozpolceného mezi přírodu a civilizaci. Markus Jääskeläinen se ve svých verších snaží postihnout prchavé okamžiky každodenního života a básně Juhaniho Ahvenjärviho zobrazují mimo jiné přírodu, která se musí prosazovat vedle civilizačních výdobytků.

V příštím čísle se z chladného a temného severu vydáme do horké africké Ghany. Do té doby se nechte unášet na vlnkách finských jezer a ponořte se do hlubin finských lesů – doufám, že se vám procházka bude líbit!

Anna Jirásková