1. číslo ročníku 2015 „Chorvatská kravata“
obálka Jakub Sýkora, 56 stran
Úvodník:
Milé čtenářky, milí čtenáři, ve Francii začal před několika dny platit zatím světově unikátní zákon. Tamním supermarketům nařizuje, aby neprodané potraviny, které by dříve putovaly do kontejnerů, předaly k dalšímu využití charitativním organizacím; popřípadě tyto přebytky poslouží jako krmivo pro zvířata. Nedávno také proběhla médii zpráva, že „nejlepší šéfkuchař světa“ Benoît Violier spáchal sebevraždu. O motivech můžeme jen spekulovat, ale jisté je, že stres spjatý s vrcholnou gastronomií je enormní a mnohdy fatální důsledky zřejmě mít může – mnoho špičkových kuchařů za svou profesi zaplatilo minimálně zdravím či osobním životem. Letos rovněž slavíme 230. výročí narození Magdaleny Dobromily Rettigové. Velké ženy – obrazně i doslova – české kuchyně, vlastenky a osvětové pracovnice. Kromě Domácí kuchařky tímto doporučujeme ke čtení také její spis Mladá hospodyňka v domácnosti, jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla. Co naplat: jídlo světem hýbalo a hýbat bude, v mnoha představitelných ohledech. A tak se ani s literaturou nikdy nemíjelo. Byť s filosofií často ano, jak se dočtete v eseji Michela Onfraye. Jídlo znamená požitek, jídlo dnes může být znakem sociálního statusu nebo jisté formy posedlosti. Jídlo je jedním ze symbolů radosti ze života. Jídlo může být pojítkem se ztraceným dětstvím, jako pro malého Bengta v Anderbergově povídce, jídlo může vést ke spirituálním zážitkům, například v Dělení chleba Clarice Lispectorové. Může být ale i příčinou utrpení, může žalostně chybět nebo žalostně přebývat. A může být také velmi efemérní… Budeme rádi, pokud se pro vás toto vydání Plavu stane na chvíli i pokrmem ducha. Neboť jak říká jeden z klasiků francouzské gastronomie Jean Anthelme Brillat-Savarin: „Když Stvořitel učinil jídlo člověku podmínkou života, vyzval jej k němu chutí a odměnil rozkoší.“ Tereza HřibováObsah:
Alexej SevrukÚvodník
Rozhovor
Miro Gavran
Ne vždy za to může autor
Esej k tématu
Jaroslav Otčenášek
Chorvatská literatura dnes – formování identity
Téma
Miro Gavran | Jaroslav Otčenášek
Zmrzlina
Maša Kolanovićová | Dajana Vasiljevićová
Válečný necesér
Arijana Čulinová | Jan Stuchlík
Je potřeba mít moc
Ante Tomić | Josef Kodet
Bude to naše malý tajemství
Josip Mlakić | Denis Ejubović
Lidé, kteří sázeli stromy
Miljenko Buhač | Petra Šťastná
Jak Bilder vyletěl do nebe
Edo Popović | Pavel Pilch
Tanečnice z Blue Baru
Překladatelská soutěž J. Levého
Jeremy Dyson | Michaela Legátová
Coué
Recenze
Paul Ings
Kytice po vlnách
(Karel Jaromír Erben: Kytice. Czech and English Bilingual Edition)
Kritika překladu
Libuše Valentová
K rumunskému překladu jednoho Hrabalova románu (Bohumil Hrabal: L-am servit pe regele Angliei)