3/2008 – Persie: Útočiště pravdy a krásy

Úvodník

Arnošt Štědrý

Když jsem ještě nebyl na světě, bojovali Peršané s Řeky. Když jsem byl malý, ohrožovaly naši zemi americké pershingy a v televizi neúnavně válčil Írán s Irákem. O dnešku darmo mluvit. Írán je dle zpravodajství bezpochyby hlavním stanem teroristů, a přes odpor OSN se dokonce snaží sestrojit vlastní atomovou bombu. Až by si jeden pomyslel: „Jestli něčemu Peršané rozumějí, pak válce.“ A přitom stačí zalistovat libovolným výborem perské poezie a nalezneme tam spíše následující slova:

Ať jakýkoli jsi ó vrať se do mé země
Jsi pohan? Nevěrec jsi? Gebr?
Vrať se ke mně
Mé dveře přece nebudou ti dveřmi beznaděje
A sliby které zrušils i ty přejdu němě

Abú Sa’íd

Ani náznak agrese, dobyvačnosti, touhy ovládnout svět či alespoň nejbližší sousedy. Ne nadarmo mají podobné výbory v titulu či podtitulu vznosná slova. Perská literatura je především rezervoárem myšlenek o pravdě a kráse. I o lásce dokáží psát Peršané s vervou. A knihy o válce? Samozřejmě existují. Například světoznámý komiks Marjane Satrapi Persepolis. Ostatně jak prožívala íránsko-irácky konflikt Golí Taraqqí, si můžete přečíst i v tomto čísle.

Ne, nechci barvit černé věci na bílé. Írán zcela jistě patřil a patří mezi problematické země, ale rád bych, abyste si poté, co odložíte Plav na poličku, řekli: „Jestli něčemu Peršané rozumějí, pak pravdě, kráse a válce.“ A pokud zatoužíte po dalších překladech z perštiny, navštivte stránky časopisu Bústán: http://www.pardis.cz/bustan.htm.

V dubnovém čísle na vás čeká téma Erotika.