Johanna Venhoová
přeložila Viola Parente-Čapková
Láska, les nožů
v ložnici, fakírská sebekázeň,
ostrý zákon. Chci všechno, všechno se musí dát.
Láska, na žhavých uhlících
bosa, celou minutu bez dechu
v hloubce dvou sáhů
žádá si slíbené.
Mozek vynulovaný nedostatkem kyslíku. Kdo jsem?
Kam jdu? Do dvou sklenic liju husté mlezivo,
dojím, dokud nejsou prsa prázdná, jak mě to naučili.