10/2014 – Řecká odysea

Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

toto vydání se soustředí na zemi Plavem dosud nedotčenou, na Helénskou republiku, toho jména už třetí.

V souvislosti s Řeckem se řadu posledních let trvale mluví o krizi. Ne náhodou jsme proto číslo pojmenovali Řecká odysea. Význam tohoto slova, pokud odhlédneme od stejnojmenného Homérova eposu, může být v současnosti obecně vzato dvojí: označuje buď dlouhé bludné putování, nebo složité a pestré životní osudy.

Spletité putování Řecka dvacátým stoletím se odráží i v tematické skladbě tohoto čísla, které je rozděleno do tří pomyslných bloků.

Tím prvním, rozsahově nejstřídmějším, je řecký meziválečný surrealismus, který zastupuje poezie Nikose Engonopulose. Jeho básnický debut vyšel během Metaxasovy diktatury a autorovy současníky jeho básně pobouřily a šokovaly, stejně jako mnohá jiná surrealistická tvorba kdekoli jinde v tehdejší Evropě.

Druhým důležitým obdobím jsou pak řecká sedmdesátá léta a období junty, jež připomínáme dvěma texty – Sádra a Doktor Ineotis – z význačného protirežimního sborníku s názvem Osmnáct textů.

A konečně nejobsáhlejší část vydání je věnována současné řecké literatuře. I v ní ovšem najdeme stopy minulých časů. K antickému Řecku se vracejí například někteří současní řečtí autoři žijící ve Skandinávii, jejichž tvorbu přibližuje esej Miloslavy Slavíčkové, nebo kupříkladu jeden z nejvýznamějších moderních řeckých dramatiků Jakovos Kambanellis v dramatu Dopis Orestovi. Žánr byzantské detektivky pak představuje ukázka z prózy Panajotise Agapitose, který je profesí historik byzantské literatury.

V ukázce z Antologie Jannise Ritsose, kterou otiskujeme bilingvně, také připomeneme překladatelské dílo profesorky Růženy Dostálové.

A abychom dostáli také druhému významu odysey, přiblížíme dlouhé putování i složité životní osudy Karolose Tsizka, jenž se narodil českým rodičům na severu Itálie a celý další život prožil v řecké Soluni. Právě on je také autorem ilustrace na obálce.

Za vytvoření tematické koncepce vydání a za veškerou organizační pomoc při jeho přípravě bych ráda poděkovala Nicole Votavové Sumelidisové, která všechny tři hlavní tematické oddíly rovněž doprovodila úvodním slovem.

V následujícím Plavu se pokusíme zachytit podoby smrti v různých světových literaturách a kulturách.

Tereza Hřibová