6–7/2015 – Srdečné pozdravy z Jidišlandu

Úvodník

Milí čtenáři,

snad znáte větu, k níž sahají často i dnešní lingvisté, když spekulují o rozdílu mezi jazykem a dialektem: „Jazyk je dialekt s armádou a námořnictvem.“ Je připisována Maxu Weinreichovi, jednomu z nejvýznamnějších jidišistů. Jidiš jako jazyk Židů v diaspoře si ve společnosti skutečně prošlo různými úskalími, jak v rozhovoru osvětluje francouzský spisovatel a velký odborník na jidiš Gilles Rozier.

Jidiš literatura není českému čtenáři příliš známá, překladů neexistuje mnoho a z nich ještě velká část vznikla oklikou přes třetí jazyk, často přes angličtinu. V úvodních esejích předkládají Marie Krappmann a Petr Jan Vinš stručné dějiny jidiš literatury a problematice překladu se Petr Jan Vinš, který byl odborným konzultantem čísla, podrobně věnuje v analýze děl Isaaka Bashevise Singera. Ze starší generace jidiš autorů si můžete přečíst povídky od Jicchoka Lejba Perece, od jehož smrti letos uplynulo sto let, nebo Šolem Alejchema, dále pak otiskujeme povídky Herše Dovida Nomberga, Avroma Rejzena nebo bajky Eliezera Štejnbarga. Z poezie můžete okusit jidiš tvorbu Marka Chagalla, Kadji Molodovské nebo Rachel Kornové. Tematicky autoři zpracovávají především židovský folklor.

Jidiš Plavu se nevyhnulo ani velké množství technických diskusí: dle preferencí autorů a překladatelů se může objevit to i ta jidiš, jako adjektivum jidiš i jidišový. Rozhodli jsme se v tomto případě napříč texty nesjednocovat, protože za různým používáním stojí často i různé přesvědčení. Jinak je tomu v případě transkripce z hebrejského písma, jímž se jidiš zapisuje, kde jsme se řídili následujícími principy: Jména autorů (až na Marka Chagalla) a zavedené pojmy počešťujeme podle jejich fonetické podoby v jidiš, všechny citáty a názvy děl pak uvádíme (za účelem dohledatelnosti např. v katalozích) v YIVO přepisu, mezinárodním standardním zápisu latinkou.

Přejeme příjemné a objevné jidiš počtení, a více rozinek nežli mandlí.

Anna Koubová