7–8/2010 – Samota v Kanadách

Úvodník

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

kanadská literatura není v České republice zcela neznámá, většina pozornosti je však věnována jejímu „hlavnímu proudu“: tradiční anglo-kanadské próze, zastoupené například Robertsonem Daviesem, humoristické literatuře (všichni známe Stephena Leacocka) nebo celosvětově proslaveným liberálně-feministickým autorkám, především Margaret Atwoodové a Alice Munroové. Ačkoli se v tomto čísle Margaret Atwoodová také mihne (s výraznou básní A Women’s Issue), rozhodli jsme se věnovat pozornost především autorům a autorkám u nás dosud nepříliš známým.

Skladba čísla byla koncipována tak, aby připomínala jednotlivé části kanadské „mozaiky“, totiž aby reprezentovala multikulturní povahu kanadské společnosti a literatury, v níž se stále vzájemně potýkají především dvě silné kultury. Proto je i toto číslo rozděleno na dvě části: první, obsáhlejší, je věnována anglicky píšícím autorům rozličného původu a druhá, méně rozsáhlá, představuje některé autory z frankofonního Québeku.

„Anglické“ prozaické texty se – každý svým způsobem – týkají specifických zkušeností určitých sociálních nebo etnických skupin: kanadských indiánů a přistěhovalců před rokem 1945 (text Thomase Kinga), asijských imigrantů (Mistryho Lekce plavání) nebo židovské komunity (povídka Deborah Willisové). Hlubší vhled do problematiky nabízejí rozhovory s indiánským dramatikem Tomsonem Highwayem a s odbornicí na kanadskou literaturu Smaro Kamboureliovou. Texty jsou prokládány výběrem z moderní kanadské poezie, v němž se opět setkávají různá kulturní zázemí a zaměření na různé aspekty Kanady jako země i jako státního útvaru.

Jako jistý předěl mezi oběma sekcemi slouží esej filosofa Charlese Taylora, který se jako bilingvní Québečan osobně potýká s problémem podvojné identity a hledá cesty k funkčnímu modelu vzájemného soužití dvou společenství s odlišným jazykem i vnímáním minulosti.

Frankofonní část čísla pak nabízí více kratších, převážně humorně laděných textů, které se dotýkají identity frankofonních Kanaďanů, především Québečanů, a jejich vztahu k vlastní svébytné provincii a k celé federaci.

V příštím čísle se podíváme do Turecka.

Antonín Handl