Hanele Palková
Co mají společného Brno a Bruno (Schulz)? Nejsou to jen čtyři písmena. Když se brněnský rodák Bohumil Hrabal, vášnivý čtenář a obdivovatel snově surrealistické prózy Bruna Schulze, v Rozhovoru se sebou samým z Domácích úkolů z pilnosti (1982) ptal po svém oblíbeném městě, odpověděl si, že by chtěl bydlet v Drohobyči: …od té doby, kdy jsem přečetl Skořicové krámy, já jsem se tam odstěhoval a bydlím tam dodnes, i když jsem tam nikdy nebyl, ale co má být? Fikce je někdy dokonalejší a realističtější než sama skutečnost. O dva roky později vydal u příležitosti Hrabalových sedmdesátin měsíčník Literatura na świecie tematické hrabalovské číslo, které začínalo anketou S čím vstupuje literatura do 21. století. V ní se Hrabal vyznává ze své lásky ke dvěma básníkům 20. století – Guillaumovi Apollinairovi a Brunu Schulzovi. Od roku 2017 pak mají Brno a Bruno společný rovněž festival (v roce 2017 ještě jako SchulzFest, od roku 2019 pak pod názvem Brno čte Bruna), pořádaný každoročně Spolkem přátel Bruna Schulze s cílem podělit se o autorovu uhrančivou poezii v próze se širším publikem.
I letos proběhne festival v tradičním formátu, a to se smutně aktuálním tématem Ukrajiny a válečného uprchlictví. V listopadu 2022 si ke 130. výročí autorova narození a 80. výročí jeho úmrtí připomeneme, jak ráda se historie opakuje. Festival otevře 10. 11. na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity přednáška Joanny Sass o Brunu Schulzovi jako válečném uprchlíkovi (z území dnešní Ukrajiny, před ruskou invazí v roce 1915), čímž ukáže světově známého spisovatele z málo známého úhlu pohledu. Na ni pak týž den naváže Marie Krappmann s přednáškou Purimšpíl aneb Co a proč se (také) v Brně hrálo o Purimu. Nebudeme si přitom vůbec dělat velkou hlavu z toho, že se Purim, nejveselejší židovský svátek, ukazující křehkost a cenu svobody, odehrál tak dávno a slaví se až v březnu – vždyť biblický příběh o boji dobra a zla a o pokusu jednoho diktátora vyhladit celý jeden národ je univerzální. Prostřední festivalový den 11. 11. vyplní dvě tradiční procházky, a sice od 10.00 Brno poetické a od 14.00 Brno židovské.
Večery budou jako obvykle patřit literatuře a hudbě. První večer se bude ve studiu Divadla Husa na provázku prolínat štafetové čtení Schulzovy povídky Manekýni s koncertem (nejen) autorských písní Alexeje Kudrjavceva a Jiřího Vondráka. Druhý večer budeme listovat Knihou dopisů, tedy korespondencí Bruna Schulze, kterou v loňském roce vydalo nakladatelství Protimluv. Tradiční ukrajinské lidové písně k tomu zazpívají ukrajinské studentky brněnských vysokých škol.
Festival završí výtvarná dílna pro malé i velké, v níž ukrajinská sochařka ze Lvova Darija Aljoškina představí tradiční techniku ukrajinských vytynanek. Pro dospělé je lepší rezervovat si jedno ze čtrnácti míst v dílně, a to mailem u organizátorů (hanele.trebic@gmail.com); pro děti není počet míst omezen.
Po celou dobu festivalu budou k dostání pohlednice Bílá místa s básněmi vystřihovanými z povídek Bruna Schulze, jimiž bude možné potěšit sebe i své blízké, a zúčastnit se tak akce Daruj báseň. Během festivalu si lze zakoupit háčkované vánoční zvonky v ukrajinských národních barvách. Výtěžek půjde společně s veškerým vstupným na podporu Ukrajiny, a to na sbírku SOS Ukrajina organizace Člověk v tísni, na podporu ukrajinských waldorfských rodin v Brně a na transparentní konto Serhije Žadana, ukrajinského básníka a muzikanta, který působí od začátku konfliktu v civilní obraně Charkova.
Pro ty, kteří by rádi na festival zavítali, ale nemohou, připravujeme online štafetová čtení Schulzových povídek. V letošním výročním roce si dopřejeme hned celý cyklus Manekýni a trojdílný Traktát o manekýnech. V češtině, polštině, ukrajinštině a ruštině budou číst festivaloví přednášející, hudebníci a překladatelé.