Anežka Charvátová
Obec překladatelů (OP) vznikla hned po listopadu 1989 přerodem z dřívější Asociace překladatelů, která fungovala při Svazu spisovatelů. Prvním předsedou byl zvolen překladatel z francouzštiny Jiří Pechar, po něm se ujala předsednictví amerikanistka Jarmila Emmerová, tu vystřídala germanistka Hana Linhartová. Na valné hromadě v listopadu 2021 byl zvolen nový výbor, který vzápětí vybral nové předsednictvo – v čele Obce nyní stojí hispanistka a romanistka Anežka Charvátová, místopředsedou je anglista Lukáš Novák.
Po divokých devadesátých letech, kdy se uvolnila všechna pravidla, zákony džungle rozklížily i nakladatelský svět a knižní distribuci a spousta lidí byla ráda, že se nemusí nikde organizovat jako dříve, kdy bylo členství v uměleckých svazech, v odborech a podobně víceméně povinné, se v poslední době lidem vrací chuť se sdružovat. Řekla bych, že vypjatý individualismus konce tisíciletí dnes vystřídala větší potřeba solidarity, komunitní spolupráce, členství v dobrovolných profesních sdruženích. I my chceme do Obce překladatelů přitáhnout dosud neangažované literární překladatele, a to nejenom mladé či začínající, ale i ty, kdo v členství zatím neviděli žádný přínos. Rádi bychom, aby členství v OP mělo zvuk a znamenalo určitou prestiž a zároveň aby přinášelo i konkrétní výhody (když už se platí příspěvky ve výši 1000 Kč ročně). Výhodou by mělo být třeba lepší postavení při vyjednávání s nakladateli, možnost bezplatné právní poradny či překladatelské pobyty na stipendiích v Česku i v cizině.
České zákony nám bohužel dost svazují ruce při prosazování adekvátních honorářů a smluvních podmínek, protože už jen zveřejnění minimální doporučené částky za normostranu literárního překladu na webových stránkách OP je v českých zákonech definováno jako kartelová dohoda a hrozí za to sankce. Proto se chceme pokusit o nenátlakové vyjednávání o oboustranně výhodných smlouvách s nakladateli s důrazem na to, že překladatelé i nakladatelé jsou na stejné lodi a všem jde o vydávání kvalitních překladů. Nejprve jsme si dohodli pracovní schůzky s největšími vydavatelskými domy (Albatros Media a Euromedia), postupně se chceme setkávat se všemi většími hráči v knižní branži. Chystáme sérii kulatých stolů s nakladateli, překladateli a právníky, které pořádá spolek Překladatelé Severu a OP se na nich spolupodílí. Ostatně v novém výboru pracuje i představitel Překladatelů Severu Michal Švec. Se získáváním grantů a pořádáním workshopů má už velké zkušenosti.
Zlepšování podmínek překladatelské práce dnes vnímáme jako největší výzvu; nejde jen o výši honorářů, které bez ohledu na inflaci zůstávají na směšně nízké úrovni i ve srovnání s okolními zeměmi, ale také o licenční smlouvy: často obsahují zcela zbytečné paragrafy a řadu ustanovení pro překladatele nevýhodných. Nepoučený laik, zvyklý na dřívější styl spolupráce, si jich ovšem často ani nevšimne. Jedním z nejbližších cílů je tedy zaměřit se na nově definovanou vstřícnou spolupráci s nakladateli, ale též apelovat na vzájemnou solidaritu mezi překladateli: pokud se dohodneme, že překládat za částku nižší než XY je nemorální, bylo by dobré, kdyby takovou nabídku nikdo nevzal. Tady však narážíme na další problém – protože je překládání krásné literatury živnost volná, nemáme páky, jak prosazovat své návrhy nejen u překladatelů-nečlenů, ale vlastně ani uvnitř OP. Konkrétně nyní pracujeme na návrhu vzorové smlouvy (v minimalistické a maximalistické podobě), na které by bylo možné se s nakladateli dohodnout jako na výchozím textu smlouvy pro poskytnutí licence. Takový vzor prospěje překladatelům, kteří se nebudou muset pokaždé znovu handrkovat o každý druhý paragraf, ale i nakladatelům, jimž bude smluvní agenda odsýpat rychleji a hladčeji. V oblasti spolupráce s nakladateli chceme přispět i ke zlepšení povědomí o překladatelích – jejich jméno by se mělo uvádět nejen uvnitř knihy v copyrightu, ale i ve všech propagačních materiálech, při prezentacích, čtení ukázek, v audioknihách apod. Některá nakladatelství už uvádějí jména překladatelů i na obálce, což velmi vítáme. Také neustále připomínáme novinářům, že v recenzích je třeba uvést, kdo knihu přeložil, nejenom kolik má stran a kolik stojí.
V ostatních oblastech navazujeme na to, co v Obci léta dobře funguje. Pro začínající překladatele do 35 let pořádáme Soutěž Jiřího Levého, kde všichni účastníci dostanou zpětnou vazbu v podobě pečlivě okomentovaných soutěžních příspěvků. Posuzovatelé jsou špičkoví překladatelé z daného jazyka, oceněné překlady se otisknou (např. i zde v Plavu) a prezentují na literárních čteních, diplom ze soutěže pak pomáhá otevřít dveře do nakladatelství. Letos se podle zájmu účastníků opět uspořádají překladatelské dílny, uvažujeme o tematickém zaměření na oblíbené žánry, jako je fantasy a sci-fi.
V roce 2022 OP již potřicáté udělí Cenu Josefa Jungmanna nejlepšímu beletristickému překladu vydanému v předchozím roce. Jedná se o nejprestižnější profesní cenu, kterou pořádá přímo OP, rozhoduje o ní výbor na návrh odborné poroty a je určena všem překladatelům, nikoli jen členům OP. Cenu lze získat pouze jednou v životě, ale na zasloužilé laureáty, kteří dál vydávají kvalitní překlady, čeká ještě čestná Síň slávy. Prvního „Jungmanna“ dostal v roce 1992 Pavel Dominik za překlad Nabokovovy Lolity, loňského Vít Kazmar za překlad argentinského autora Juana Filloye. V rámci Ceny J. Jungmanna jsou udělovány i tvůrčí prémie dalším mimořádným překladům a Prémie Tomáše Hrácha pro mladé překladatele do 35 let (na rozdíl od ceny J. Levého se udílí za knižně již vydané dílo). Pro zlepšování kvality je ovšem potřeba upozornit i na šlendrián, o což se snažíme pořádáním anticeny Skřipec za nejhorší překladatelský či nakladatelský počin uplynulého roku. Předávání Skřipce probíhá tradičně na Světě knihy a je velmi oblíbené, početné publikum i přítomní novináři se vždy dobře baví vtipně pojatými posudky a vypsanými perličkami. OP také vysílá své zástupce do porot soutěží, které sama nepořádá, například do Magnesie Litery, na Státní cenu za překlad, do Slovníku roku či do Zlaté stuhy.
Obec spolupracuje se Světem knihy a s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě, který pořádá naše členka Markéta Hejkalová, vysílá své představitele na knižní veletrhy a besedy s překladateli v mnoha dalších zemích, spolupracuje s kulturními instituty jiných zemí v ČR (francouzským, španělským, německým, polským, italským). Z významných českých organizací je dále partnerem agentury DILIA, Českého literárního centra, Magistrátu hl. m. Prahy (jeho projektu Praha – město literatury), Noci literatury, Svazu českých knihkupců a nakladatelů, Asociace spisovatelů; na mezinárodní úrovni je členem Evropské rady sdružení evropských překladatelů CEATL (Conseil Européen des Associations des Traducteurs Littéraires).
Obec pořádá také akce pro veřejnost, na nichž nabízíme laikům pohled do naší kuchyně: v poslední době jsou oblíbená čtení z překladů na lodi Avoid nebo v zimě v klubu Avoid na vltavské náplavce, překladatelé jezdí besedovat do knihoven v rámci akce Poznej svého překladatele, účastníme se debat na literární témata v Knihovně Václava Havla apod.
Do budoucna je naším velkým cílem vytvořit reprezentativní internetovou databázi českých literárních překladatelů, která dnes sice existuje, ale je neúplná a technicky zastaralá. K tomu je však potřeba – kromě IT dovedností, jimiž většinou zrovna neoplýváme – značný finanční obnos. A finance Obec získává především z členských příspěvků, na něž se pak mohou navázat granty. Takže: pojďte k nám! K členství stačí vyplnit přihlášku a doložit dva knižně vydané překlady. Čím víc nás bude, tím silnější budeme mít vyjednávací pozice (a také budeme mít víc peněz). Hlavně se však lze v OP seznámit a spřátelit se spoustou chytrých a zábavných lidí všech generací, od nichž se lze vždy něco naučit.