Alexej Sevruk
Drahoman Prize je nová literární cena určená překladatelům z ukrajinštiny, která bude poprvé vyhlášena letos v březnu. Cenu spoluuděluje ukrajinský PEN klub a dvě instituce zřízené poměrně nedávno v rámci reforem ukrajinského státu: Ukrajinský institut a Ukrajinský institut knihy (UIK). UIK vznikl v roce 2016 při ukrajinském ministerstvu kultury a má utvářet ukrajinskou politiku v knižní sféře, propagovat čtení knih, stimulovat překladatelskou činnost a popularizovat ukrajinskou literaturu v zahraničí. Ukrajinský institut byl založen ukrajinskou vládou v roce 2017 a plnohodnotně fungovat začal o rok později. Nyní institut spadá pod ukrajinské ministerstvo zahraničí a sférou jeho působení je široce pojatá kulturní diplomacie. V minulých letech UIK podpořil vydání několika překladů do češtiny (například Město od Valerjana Pidmohylného či básnickou sbírku Jurije Zavadského Svobodný člověk se nenarodil), ve spolupráci s Ukrajinským institutem pak několik posledních let zajišťoval programovou a obsahovou část ukrajinské expozice na pražském veletrhu Svět knihy.
Archaismus drahoman pochází z arabštiny a označuje překladatele nebo tlumočníka při evropské diplomatické misi, převážně ze zemí Orientu. Známější v ukrajinském prostředí je zřejmě příjmení Drahomanov, souzvučné s názvem tohoto ocenění. Jde o dynastii ukrajinských buditelů a kulturních činitelů, mezi něž patří mimo jiné nejvýznamnější autorka ukrajinského modernismu Lesja Ukrajinka. Nejznámějším nositelem tohoto jména je kyjevský historik a literární vědec Mychajlo Drahomanov, který v roce 1878 vystoupil na Pařížském literárním kongresu s přednáškou o ukrajinské literatuře pronásledované ruskou vládou. Poté, co se dostal do konfliktu s ruskou imperiální mocí, působil v Ženevě i v Sofii, kde je také pohřbený. V souladu se svým příjmením tlumočil Ukrajinu navenek, v centrech evropské vzdělanosti. Současná cena má podle svých zakladatelů připomenout tuto výjimečnou, leč poněkud zapomenutou osobnost ukrajinských dějin.
Od 24. září do 20. listopadu mohli zahraniční instituce, vydavatelství a členové poroty (takzvané kapituly) nominovat do prvního ročníku Drahoman Prize světové překladatele z ukrajinštiny. Nominovaný by měl splňovat tyto podmínky: Má to být aktivní překladatel, kterému v posledních třech letech vyšel knižní překlad. Kromě kvality překladu je podstatný také ohlas, který překlad vzbudí; to, nakolik kniha rezonovala v prostředí, do něhož byla přeložena. Jak řekl prezident ukrajinského PEN klubu a jeden z porotců, spisovatel Andrij Kurkov, nemělo by jít o překladatele knihy, která vyšla pokoutně a hned zapadla. Na dlouhé listině kandidátů na ocenění se tak ocitli také dva překladatelé z České republiky. Ritu Kindlerovou nominovalo nakladatelství Academia za překlad monografie ukrajinského historika Volodymyra Vjatrovyče Ukrajinské 20. století. Utajované dějiny (Praha, 2020). Dalším adeptem je Miroslav Tomek, nominovaný za překlad románu Město od Valerjana Pidmohylného (Brno, 2018, recenze v Plavu 1/2020).
Mezi dvaceti sedmi nominovanými jsou překladatelé z Bulharska, Srbska, Polska, Francie, Portugalska, Německa, Velké Británie, Itálie, Brazílie, Libanonu, Řecka, Severní Makedonie a USA. Jsou to osobnosti v ukrajinistickém prostředí dobře známé. Překladatelé, kteří svou profesní činností přispívají k šíření dobrého jména ukrajinské literatury ve světě. Provozují kulturní diplomacii, což dělali dlouho předtím, než se toho ujaly příslušné instituce nově zreformovaného ukrajinského státu.