Rozhovor s Jarim Aulou vedla Olga Pavlova
S finským slavistou, rozhlasovým hlasatelem, novinářem a překladatelem Jarim Aulou jsme mluvili o způsobech překladu básnických textů, tvorbě audioknih a o finsko-české spolupráci v oblasti literatury.
Olga Pavlova: Umíte česky, slovensky, rusky, dále polsky, ukrajinsky a lužickosrbsky. Kterému z těchto jazyku dáváte při literárním překladu přednost a proč?
Jari Aula: Dávám přednost hlavně češtině, slovenštině a ruštině, jelikož tyto jazyky ovládám nejlépe. Co se týče ostatních slovanských jazyků, studoval jsem je jen okrajově. Výhodou slovanských jazyků je, že pokud ovládáte alespoň dva, pasivně rozumíte všem ostatním.
OP: Přeložil jste do finštiny dvě knihy slovenského básníka Miroslava Válka. Co vás na jeho tvorbě tolik zaujalo?
JA: Přeložil jsem tři Válkovy básnické sbírky ve dvou vydáních. Dotyky, Milovanie v husej koži a také Nepokoj. Náhodou jsem se na Komenského univerzitě v Bratislavě zúčastnil letního semináře, na kterém o Válkovi přednášel literární vědec a básník Ján Zambor. Tam mě tento autor zaujal. Válek má specifický jazyk: ne ani tak rýmy, jako hry se slovy, metafory a mystické výrazy. Jeho poezie je protkaná pocity. Je v tom určitá výzva. Proto mě velmi baví jeho tvorbu překládat.
OP: Často překládáte poezii. Co vás na básnické tvorbě tolik přitahuje?
JA: Na překladech poezie mě baví právě to, že ji nelze překládat slovo od slova, ale je nutné vystihnout pocit a respektovat básníkův poetický záměr. Dále je to rytmus básně, počet slabik, které se musí něžně převést do cílového jazyka. Poté vznikne plastický celek, ve kterém se všechny tyto aspekty spojí v jedno. Když čtete například Válkovu poezii, jde především o vnitřní pocit než o konkrétní sdělení. Vystihnout autorův pocit, myšlenku, v tom vidím tu výzvu. Každý může dílo interpretovat po svém.
OP: Mohl byste uvést příklad takového básnického záměru?
JA: Tak například metafora v básni Strom:
Čierny dub chodí po lese
Sám ako prst
dupe do zeme
trasie hlavou
nemá pokoja
Nájde most
prejde do mesta
šliape po trávnikoch
vráža do stien
rúca domy
zakrýva si oči
volá o pomoc (…)
Hľadá svoje miesto na zemi?
Hľadá pokoj?
Hľadá pekný konár čo sa nezlomí
hľadá strom?
Čierny dub chodí po lese
Vyhýbajte sa mu!
Je dub člověk, nebo je to sám Válek, nebo vztah muže a ženy, nebo jen strom? Podle mě Válek popisuje sám sebe. Takové mystické metafory jsou pro něj typické.
OP: Kdo ze současných českých básníků nebo prozaiků vás nejvíce zaujal?
JA: V první řadě Jiří Dědeček, jehož básně jsem také překládal, sbírku Haiku haiečku. Mám také rád Františka Halase, Viléma Závadu, Vladimíra Holana, Bohuslava Reynka nebo Karla Šiktance.
OP: Nahrál jste okolo osmi set audioknih. Jsou v tomto výčtu i české tituly? Pokud ano, máte nějaké informace, jak na ně reagovali posluchači?
JA: Popravdě je to asi devět set audioknih. Ano, byl tam například Hrabal a jeho Obsluhoval jsem anglického krále, Žantovského Havel nebo Kohoutova Německá romance. Žádné reakce posluchačů nemám, situace finské literatury v Česku je ovšem zcela jiná než osud české literatury ve Finsku. Máte například Markétu Hejkalovou a Vladimíra Piskoře, kteří aktivně překládají finskou literaturu. Ve Finsku sice jsou překladatelé, kteří by s radostí překládali českou literaturu, ale zdejší nakladatelství nemají zájem. Ví totiž, že nejlépe se prodává angloamerická literatura, kterou ostatně mohou lidé číst i v originále.
OP: Přesto se zabýváte literárním překladem české a slovenské poezie. Nechybí vám výraznější zpětná vazba na vaši práci?
JA: Dostal jsem ji ve formě tří recenzí. Nevím, kolik lidí čte poezii a kolik čtenářů zajímá právě Válek, ale žádnou konkrétní reakci jsem nezaznamenal. Samozřejmě bych rád slyšel nebo četl nějakou věcnou zpětnou vazbu.
OP: Mohl byste mi podrobněji popsat aktivity Finsko-české společnosti? Jakou roli při popularizaci české kultury hraje?
JA: Se společností propagujeme českou kulturu a vzájemné vztahy, vydáváme jediný časopis o dění a kultuře v Česku. Společnost také poskytuje kontakty na učitele češtiny a lidé se mohou lehce seznámit a častěji setkávat.
OP: Nesuplujete takto činnost Českého centra, které ve Finsku nemá zastoupení? Nebo se s ním naopak snažíte spolupracovat?
JA: Spolupracujeme s ambasádou České republiky na pořádání různých kulturních akcí. Zájem o českou kulturu zde sice existuje, ale finanční prostředky jsou velmi malé. I přesto se snažíme pořádat alespoň nějaké akce.
OP: Severská literatura, včetně finské, je u českých čtenářů stále velmi populární. Jak se vede české literatuře ve Finsku?
JA: Podle mého názoru by se zde české literatuře dařilo velmi dobře, kdyby nakladatelství více vydávala české autory. V knihovnách najdete například Švejka, Válku s Mloky, Obsluhoval jsem anglického krále nebo R. U. R. Klasiky. Ale současnou literaturu budete hledat těžko.
Jari Aula
Jari Aula (* 1961 v Rovaniemi) je slavista a překladatel z češtiny, ruštiny a slovenštiny. Překládá především poezii. Je redaktorem a hlasatelem celostátního finského rádia Yle Radio 1. Připravil velké množství rozhlasových pořadů a namluvil stovky audioknih, za které roku 2011 získal ocenění Blind Friends Communication Award. Kromě toho aktivně působí ve Finsko-české společnosti, která sdružuje přátele České republiky ve Finsku a také české krajany.