Klára Soukupová
Setz, Clemens J. Láska za časů Mahlstadtského dítěte.
Z německého originálu Die Liebe zur Zeit des Mahlstädter Kindes (2011) přeložila Marie Voslářová.
1. vydání. Praha: Fra, 2019. 352 stran.
„Tyto příběhy lákají čtenáře do labyrintů něhy, násilí, lásky a obscenity.“ Tak komentovala v roce 2011 porota Ceny Lipského knižního veletrhu svou volbu vítěze v kategorii beletrie, knihu rakouského autora Clemense J. Setze (* 1982) Láska za časů Mahlstadtského dítěte. Povídková sbírka obsahuje osmnáct různě dlouhých textů, jež nespojuje téma, prostředí ani vypravěčská perspektiva, ale narativní kompozice a znejisťující atmosféra.
V pozadí dějů stojí většinou narušené nebo pokřivené mezilidské vztahy, které ovlivňují i profesní životy hrdinů. Nečteme však „sociologické sondy“ ani příběhy o chování lidí v běžných či výjimečných situacích. Autor jazykově vytváří obraz nefunkčního, patologického světa, v jehož základu je implicitně přítomno násilí. To zde figuruje v mnoha podobách – jako fyzický trest, umělecké gesto, sexuální stimul, způsob sbližování či projev frustrace.
Součástí až nepříjemné působivosti textu jsou intenzivně smyslové obrazy: Jako sněhová koule, která se valí ze svahu a přitom neustále nabaluje další hmotu – podobné pocity měl, když o polední přestávce převaloval v ústech sendvič s lososem a okurkou. (288) Hnus či špinavost sugeruje vedle dalších motivů i jíl, který hraje zásadní roli v závěrečné povídce, podle níž je celý soubor pojmenován. Setzova básnická metoda je opakem poetiky milostného románu Láska za časů cholery Gabriela Garcíi Márqueze, na nějž titul upomíná. Láska za časů Mahlstadtského dítěte zcela postrádá pestrost, popisnost, mnohovrstevnatý děj i scelující závěrečnou pointu klasického kolumbijského díla, přestože si s aluzemi na něj pohrává.
Podstatnou roli hrají v Setzově knize předměty, jejichž popisy evokují lidské reakce – potěšení, hnus, děs, lásku, touhu. Ne náhodou tvoří většinu názvů povídek právě pojmenování věcí: Váha, Vizitky, Obří kolo, Váza… Universum, i když je to k neuvěření, obsahuje objekty, ale samo žádný objekt není. (252) Předměty slouží jako katalyzátory lidských emocí – postavy jako by nebyly ve své kůži, jako by v nich věci vyvolávaly nejistotu a pochyby o vlastní existenci: váha před domem vzbuzuje v hrdinovi nedůtklivost a strach; zvláštní puchýřky na vizitkách vedou k výpovědi; klec způsobí nesoulad mezi milenci; robotické ucho promění hrdinův vztah k hudbě atd.
Nepřirozené dění jako by prostupovalo světy hrdinů a pronikalo jimi k ostatním, běžným lidem: Ale i na knížce se už objevily první vředy. Zaskočeného úředníka odbyla jakýmsi výkladem plným pseudochemického výraziva. (75) Nadpřirozené prvky (křídla, osamělý život na planetě jako z Malého prince) nicméně nesklouzávají do fantastična, ale slouží Setzovi jako rekvizity k prozkoumávání lidských prožitků a obav.
Zápletky povídek se vznášejí v nejasném oparu fabule, příčiny i následku – často není zřejmé (a vlastně ani podstatné), která postava co dělá, z jakého důvodu a k dosažení jakého cíle. Jednotlivé povídky jsou střípky z odvrácené a nám skryté strany světa, odehrávající se v tajnosti či v myšlenkách a představách. Všechny texty mají otevřené konce bez konkrétní pointy, jež by uzavírala text i osudy hrdinů, zato ústí do fatalistické jistoty, že vše dopadlo nebo dopadne špatně. Aniž zde dochází ke konkrétním děsivým a drastickým zvratům, atmosféra je téměř hororová – buduje se domněnkami a úzkostmi protagonistů, kteří tuší neradostný (nebo dokonce tragický) vývoj situace. Že nám není dopřáno dozvědět se, k čemu nakonec došlo, je sice čtenářsky frustrující, ale zároveň narativně nesmírně nosné, neboť se aktivuje napjatá imaginace strachu.
Povídky z Lásky za časů Mahlstadtského dítěte tak představují jakési černé světlo, budí ve čtenáři touhu číst dále právě svou divností a neuzavřeností, jež by jindy mohla vést k odložení knihy. Nebylo by na škodu, kdyby nyní vyšel v českém překladu i některý z románů C. J. Setze, abychom se mohli přesvědčit, zda autor s těmito nástroji k budování napětí a k evokaci fyzických reakcí dokáže pracovat i na ploše delších textů.