3/2015 – Populární středověk

Úvodník

Vážení čtenáři, milé čtenářky,

někteří z nás si možná ze školy odnesli představu, že středověká literatura je náročná na čtení a povětšinou sestává z kázání a bohoslužebných textů. Jak se sami můžete přesvědčit, tak docela to neplatí; ovšem o takových textech, které vám nyní předkládáme, se ve škole běžně neučí. Lidé dřívějších dob se stejně jako my rádi bavili, a proto si vyprávěli napínavé příběhy, jako je staroseverská Sága o Bárðovi Snefællsássovi, přednášeli básně s erotickým nádechem ve stylu francouzského rýmovaného příběhu o Touženém anebo sledovali pašijové hry. Abychom předvedli co nejširší záběr populární středověké literatury a kultury, zařadili jsme do čísla nejen překlady z latiny a řečtiny, ale také z okcitánštiny, středohornoněmčiny nebo staroseverštiny. Také výběr žánrů je pestrý, od zmíněných pašijí přes satiru liturgického textu, trubadúrskou poezii, staroseverskou romanci anebo kritický rozbor populárního žánru řeckého románu připisovaný muži, jenž se podepisoval jako Filip Filosof.

Základní uvedení do tématu populární literatury starověku a středověku poskytuje rozhovor s Nicolou McDonaldovou a Slavicou Rankovićovou, v němž se mimo jiné dozvíme, jakými fascinujícími a šokujícími tématy se publikum snažily zaujmout středověké anglické romance. O charakteristických znacích, jež stará populární literatura sdílí s tou novodobou, se lze dočíst v eseji Jiřího Starého. V ní se také konstatuje, že hranice mezi tzv. nízkou a vysokou literaturou je ve skutečnosti tenčí nebo prostupnější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Ale nyní se již dejte do čtení, protože – jak zdůrazňuje zmíněná Nicola McDonaldová – populární literatura je především „literatura určená k užívání a směřovaná ke čtenářskému zážitku“. A na vás čtenářích tedy je, abyste její poslání naplnili v praxi.

Příští Plav bude věnován zemi, do níž jsme dosud na našich cestách stránkami světové literatury nezavítali, a totiž Arménii. Seznámit se přitom budete moci nejen se současnými, ale také se středověkými arménskými díly.

Kristýna Králová