1/2010 – Zelené pahorky irské

Úvodník

Dia daoibh!

Téměř přesně před rokem vyšlo skotské číslo Plavu. Na úvod se tedy přímo nabízí malé zamyšlení nad podobnostmi i odlišnostmi těchto dvou ostrovních literatur.

Oproti skotskému číslu bohatému na povídky se v tomto irském objevuje na Plav neobvyklé množství básnických ukázek. Jak dokládá v rozhovoru Ondřej Pilný, jejich rozmanitost a četnost není náhodná, ani nesouvisí pouze s osobním vkusem překladatelů. V irské poezii se zkrátka mnoho děje i v jednadvacátém století, globalizace přináší mnohdy exotické inspirace, čtenáři navíc mají šanci díky výběrovým čtvrtletníkům vydávaným společností Poetry Ireland udržovat s vývojem krok. U nás se zatím setkáváme jen s prvními vlaštovkami typu loňské antologie Nejlepší české básně K. Šiktance a K. Pioreckého – škoda, že v našich krajích nemají básníci také více odvahy aktivně prezentovat sebe i svou tvorbu. Není k tomu třeba vymýšlet zvlášť angažované básně – například Eavan Bolandová, básnířka někdy označovaná jako ženský protiklad nositele Nobelovy ceny Seamuse Heaneyho, se ve svých začátcích věnovala velmi osobním motivům z rodinného či manželského prostředí. Později přibírá do své poezie i feministické akcenty, upozorňuje na nerovnou roli žen v irských dějinách, a přece jen se tak přibližuje obecné představě angažované umělkyně. Přitom to, co je v jejích básních působivé, zůstává od počátku stejné: citelná vnitřní potřeba podělit se o problémy, které mne v danou chvíli pálí.

Ve srovnání se skotštinou má irština s angličtinou společného jen málo. O to zajímavější ale je a v budoucnu nejspíš ještě bude sledovat, jak se lidé vracejí k jazyku, který byl svého času na vymření. Ačkoliv se většina Irů stále uchyluje k angličtině, jednodušší co do gramatiky i pravopisu, přibývá zároveň umělců typu Biddy Jenkinsonové, kteří hrdě odmítají překládání svých děl do angličtiny. Přibývá rodičů, kteří volí pro své děti irsky vyučující školy. V irštině díky intenzivní práci nevládních institucí nejen vycházejí novinylinebreak a vysílají televizní a rozhlasové programy, ale proniká i do tak každodenních věcí, jako jsou Windows XP nebo cedule v obchodním domě Tesco. Dost možná se tedy vyplní plán irské vlády učinit z Irska během příštích dvaceti let plně bilingvní stát. Už dnes se koneckonců do běžného hovoru vkrádá tzv. cúpla focal – pár základních irských slovíček typu „děkuji“ a „na zdraví“ – a s trochou snahy a odhodlání může být ještě lépe.

Příští číslo bude poměrně netypické: Na přetřes přijdou překlady české literatury do cizích jazyků. Slán go fóill.

Silvie Mitlenerová