Lucie Koryntová
V měsíci říjnu byli slavnostně vyhlášeni laureáti tří různých ocenění v oblasti české kultury. Dne 21. října byly v Českém muzeu hudby uděleny Státní ceny a Ceny Ministerstva kultury. Je to poprvé, co byly tyto ceny předávány společně, zřejmě kvůli mediálnímu zvýraznění obou událostí. Nejprve však ve zkratce o historii starší z nich, Státních cen. Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo byly ustanoveny v roce 1920 ministerstvem školství a národní osvěty. V roce 1948 byly zrušeny, obnoveny byly až v roce 1995 tehdejším ministrem kultury Pavlem Tigridem. Ten tehdy svolal schůzku spisovatelů a překladatelů a inicioval založení společné státní ceny za literaturu i překlad honorované třemi sty tisíci korunami. V průběhu porady však vystoupil Dušan Karpatský coby zástupce Obce překladatelů, původní ministrův nápad odmítl a navrhl, aby byly ceny za původní literární dílo a umělecký překlad odděleny, protože jinak by se překladatelé ocenění nikdy nedočkali.
Jména laureátů se zveřejňují každoročně k 28. říjnu. Státní cena za literaturu se uděluje za významné původní literární dílo publikované v roce udílení ceny či v roce předcházejícím, anebo za dílo celoživotní. Rovněž se cena za překlad uděluje buď za překlad literárního díla s přihlédnutím k předchozí překladatelské práci, nebo za dosavadní překladatelskou činnost. Letos Státní cenu za literaturu získal spisovatel a novinář Ludvík Vaculík. Na slavnostním večeru za porotu promluvil Lubomír Machala, vedoucí Katedry bohemistiky FF UP v Olomouci, který odmítl Vaculíkovu poznámku, že ceny dostávají ti, kteří ještě žádnou cenu nemají, nebo ti, kteří by se jejího udělení už nemuseli dožít, a ve svém zdůvodnění vyzdvihl především Vaculíkovu společenskou angažovanost. Státní cenu za překlad získal Jiří Stromšík, literární vědec a překladatel z němčiny. V odůvodnění proneseném Jaroslavem Kovářem, vedoucím Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky FF MU v Brně, byl zmíněn jeho široký překladatelský záběr a „krystalický“ styl, který je maximálně věrný originálu a prost osobních jazykových exhibicí.
Ceny Ministerstva kultury se udělují od roku 2003 za přínos v oblasti divadla, hudby a výtvarného umění a architektury. Cenu Ministerstva kultury v kategorii divadlo získal režisér Jan Borna, v kategorii hudba skladatel a muzikolog Zdeněk Šesták. Rozruch způsobilo udělení ceny za přínos v oblasti architektury Janu Kaplickému, který se rozhodl cenu nepřijmout, a tudíž se ani nedostavil na slavnostní večer. Za porotu promluvil prorektor Akademie výtvarných umění Jiří Ševčík, který trefně shrnul Kaplického postavení v České republice tím, že se na nerealizaci Kaplického projektů, ať už z důvodů estetických, politických či ekonomických, ukazuje, jak je „umělecké dílo součástí sociální struktury a sociální struktura součástí uměleckého díla“. Poznámka moderátora Jana Vondráčka na adresu ministra kultury Václava Jehličky, který ceny oficiálně předával, že „tu knihovnu mu přece jenom mohli postavit“, pak vzbudila v obecenstvu smích a dlouhý potlesk.
Kromě uvedené Státní ceny byla v měsíci říjnu za překlad udělena i Cena Josefa Jungmanna, kterou vyhlašuje Obec překladatelů. Dne 2. října 2008 ji získal Antonín Líman za překlad románu Na vlnách (Paseka, 2007) japonského spisovatele Ibuse Masudžiho. Mimořádnou tvůrčí odměnu získali Dušan Karpatský a kolektiv za antologii srbochorvatské poezie Koráb korálový – Tisíc let charvátské poezie (Fori Prague, 2007), dále Erich Sojka za překlad románu polského spisovatele Witolda Gombrowicze Kosmos (Argo, 2007) a Jana Mertinová za překlad dobrodružného románu Marka Twaina Dobrodružství Huckleberryho Finna (Albatros, 2007).
Jazyka překladu si čtenář obvykle všimne, až když je jeho úroveň opravdu špatná. Doufejme, že udílení cen v oblasti překladu nejenom zvýší jeho kvality, ale také povzbudí zájem české veřejnosti o kulturu překladu.