1/2007 – Příběhy severoamerických indiánů

Úvodník

Lukáš Novosad

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

omlouvám se za zpoždění letošního prvního čísla. Bohužel jsme nebyli připraveni na možný kolaps zvoleného tématu, a museli jsme proto v době připadající sběru posledních textů pro lednové číslo začít improvizovat téma nové. Mám nyní na mysli výměnu velšské literatury (k níž se v budoucnosti vrátíme) za povídky severoamerických indiánů. Příprava jejich publikace se nakonec proměnila v dílnu několika překladatelů, redakčních přátel, kteří se uvolili urychleně převést vybrané indiánské povídky do češtiny. Vyjma úvodní rubriky „Překládat přeložené?“ tedy číslo obsahuje pouze čerstvé překlady vzniklé za poslední měsíc. Sami posuďte, je-li to na kvalitě textů vůbec znát.
Druhou polovinu čísla tvoří rubriky. Je to novinka – rozhodli jsme se zvýraznit „sekundární“ texty, publikované dosud namátkou, a vytvořit pro ně v časopise stabilní místo. Shodou vůle a ironie se lednový Plav nakonec stal dílnou také kritikům překladu. Už tradiční je dotaz, na který tentokrát odpovídá Daniel Dolenský. O šestadvacet stran dále se v novém oddílu „Kritika, teorie a dějiny překladu“ pokouší Ondřej Vimr kritiku překladu vymezit také teoreticky, což je oceněníhodný krok právě v eseji rubriku otevírajícím. Poslední kritika je ohlasem na překlady tištěné v loňském listopadovém Plavu. Konečně tedy texty, z jejichž popudu by doufám mohly vzejít poutavé polemiky. (Ostatně doklady podobného zaujetí, jaké předvedl Richard Podaný, rádi otiskneme kdykoli.)
V únoru se těšte na číslo esejistické, respektive obraz české literatury v esejích přespolních spisovatelů. Howgh!