7–8/2006 – Vážná hra, tisíc ouzkostí

Úvodník

Jan Chromý

Sedmé letošní číslo Plavu je tak trochu výjimečné. Na první pohled jste si asi všimli, že je o dost delší než obvykle bývá. Takové navýšení rozsahu čísla může mít své klady i své zápory: Nám poskytlo možnost nesoustředit se pouze na jeden jazyk, ale na komplexnější areál – konkrétně literaturu švédskou, norskou a částečně i dánskou. Po únorovém finském čísle se tak snažíme mapovat i literaturu dalších severských zemí, tentokráte však v ucelenějším a širším rámci.
Číslo jako již tradičně otevírá rozhovor. Tentokrát jej iniciovali Anežka Kuzmičová a Ondřej Vimr a hovořili v něm s překladatelem Zbyňkem Černíkem, jehož dílo na následujících stránkách zastupuje úvaha Co s nemravným klasikem? a překlad Enquistovy Knihy o Blanche a Marii.
Velmi specifickým, zejména po jazykové stránce, je úryvek z prózy Ráno a večer J. Fosseho. Literaturu finských Švédů jako první zastupuje W. Kyrklund s povídkou Dobrodružství privilegovaného člověka. Následují sociálněkritický A. Sandemose, minimalistický M. Florin, psychologicky orientovaný N. Frobenius a jediný zástupce dánské literatury P. Adolphsen. Poněkud bizarní je úryvek z románu Compromateria T. E. Lunda. Duchovně zaměřené jsou další dva texty – povídka Zjevení T. Lindgrena a Čas pro všechno K. O. Knausgårda. Následuje povídka Kdo zabil dítě tzv. „Kafky Severu“, S. Dagermana. O finskošvédské literatuře pojednává článek J. Dlaska, který předchází úryvku z románu Pád Gerdta Bladha z pera druhého finského Švéda čísla Ch. Kihlmana. Číslo vrcholí studií o Hugu Kosterkovi z pera Ondřeje Vimra a ukázkou z  překladu norského klasika A. Gaborga. Posledním textem je recenze Bergmanovy knihy Sarabanda.
Další číslo Plavu, opět standardního rozsahu, vyjde až v září a bude věnováno literatuře arabské.
Na závěr bychom chtěli poděkovat Anežce Kuzmičové a Ondřeji Vimrovi za jejich ochotnou pomoc při sestavování čísla.