6/2005 – Básníci a dobrodruzi

Úvodník

Jan Chromý

Již šesté číslo Plavu je zaměřeno opět regionálně – věnujeme je tentokrát literatuře slovinské. Jsme si přitom vědomi toho, že je pro vás možná slovinská literatura pojmem s jistým nádechem exotiky. Možná jste se s ní dokonce ještě vůbec nikdy nesetkali a nevíte, co od ní čekat.
Tato „možná“ nejsou až tak neoprávněná – vždyť kdo dokáže jmenovat ze slovinských autorů více než dvě jména – obrozence France Prešerena a světoznámého Drago Jančara? Jistě, najdou se takoví. Troufnu si ovšem tvrdit, že „obyčejný“ čtenář o slovinské literatuře neví víc než o literatuře moldavské, kambodžské či dokonce orální literatuře papuánských kmenů na Nové Guineji. Budeme-li tento názor brát jako opodstatněný, může nás to při hlubším zamyšlení trochu zarazit. Slovinská kultura obecně totiž byla a je té české velmi blízká, čeština je navíc jedním z nejčastějších jazyků, do kterých se ze slovinštiny překládá. Jen v posledních dvou letech u nás knižně vyšla mimo jiné díla zmiňovaného Drago Jančara, Jurije Hudolina, Dušana Čatera, Feriho Lainščeka, Toneho Pavčeka a dalších, a to na „neznámou literaturu“ rozhodně není málo.

Celistvě vám slovinskou literaturu na ploše jednoho čísla rozhodně nepředstavíme. Volili jsme raději sevřenost a omezili se pouze na literaturu novější, charakteristickou životností, dobrodružností, ale na druhé straně i subtilním básnictvím. Naleznete zde z velké části texty od leckdy teprve začínajících autorů, překládané nastupující generací českých překladatelů. Snad vám to pomůže najít k slovinské literatuře cestu, dosud zakrytou neprůhledným trním. Vydejte se proto na pouť lemovanou básníky a dobrodruhy, dvěma „autorskými póly“, které vám přinášíme.
Na závěr bych chtěl dodat, že rádi uvítáme veškeré vaše připomínky k naší práci. Máte-li nějaké, pište na adresu redakce@svetovka.cz.