Lubomír Tichý
Ve svém druhém příspěvku pro rubriku Knihovničky slovenské poezie se básník a polonista Lubomír Tichý věnuje poetickému debutu Sklená huta Jána Púčeka. Všímá si, že překladatel z polštiny a redaktor reportážního nakladatelství Absynt se ve svém žánrově rozličném psaní kontinuálně zaobírá pamětí konkrétních lokalit středoevropského prostoru. Básně Sklené huty vycházejí stejně jako titul sbírky z místa v Malých Karpatech. Lyrický mluvčí se potuluje hutnickým krajem spolu s dávnými obyvateli německého původu a s melancholickou fascinací sleduje stopy paměti i jejich absenci napříč časem.
Kamila Schewczuková
Vyprahlé české léto, schnoucí Berounka, jízdy na kole a dusivé teplo koloniální Indočíny. Literární vědkyně, redaktorka a básnířka Kamila Schewczuková se ohlíží za svou letní láskou, prožívanou v četbě náhodně objevené knihy Milenec francouzské spisovatelky Marguerite Duras. V lyricky laděné osobní reflexi se zamýšlí nad hranicemi lásky, touhy a emancipace. Román lze v rozhlasové úpravě Ludvíka Němce poslechnout též na stanici Český rozhlas Vltava.
Tereza Jiroutová Kynčlová
Mexicko-americká hranice představuje podle chicanské autorky Glorie Anzaldúi „zející ránu“ mezi třetím a prvním světem. Region poznamenaný kolonialismem, násilím kartelů i represemi vůči migrantům umožňuje šíření „epidemie“ femi(ni)cid, strukturálně podmíněných vražd na ženách. Fenomén, který zrcadlí hluboké společenské i rasové nerovnosti, nachází odezvu v literatuře, popkultuře i chicanské detektivce. Jakým způsobem se tragická realita Ciudad Juárezu promítá do umělecké tvorby?

