An interview with Adalberto Müller by Mariana Machová and Tereza Zavadilová

“Ecological” writers were active in Brazil long before ecocriticism became an academic concept in Euro-American literary theory. This is noted in an interview by Brazilian literary theorist Adalberto Müller, who, among other activities, has translated the works of American poet Emily Dickinson into Portuguese. Today, he focuses on Amazonian indigenous communities of the Tupí-Guaraní language group and their verbal acts. These communities do not distinguish between nature and culture – sometimes they do not even know the concept of “nature.” What the West is now rediscovering as ecological wisdom has, for them, always been a natural way of thinking.

Rozhovor s Adalbertem Müllerem vedly a z angličtiny přeložily Mariana Machová a Tereza Zavadilová

V Brazílii působili „ekologičtí“ spisovatelé a spisovatelky dávno předtím, než se ekokritika stala akademickým pojmem euroamerického uvažování o literatuře. V rozhovoru to připomíná brazilský literární teoretik Adalberto Müller, který mimo jiné převedl do portugalštiny dílo americké básnířky Emily Dickinson. Dnes se věnuje amazonským domorodým komunitám jazykové skupiny tupí-guaraní a jejich verbálním aktům. Tato společenství nerozlišují mezi přírodou a kulturou – někdy dokonce ani pojem příroda neznají. To, co dnes Západ znovu hledá jako ekologickou moudrost, je pro ně přitom odjakživa samozřejmým způsobem myšlení.