Zaslíbená skládka. Dystopie Perského zálivu

Uvedení čísla 8/2026 v pražském Crossu 16. listopadu od 19:00.


8/2026 – Budoucnost je dnes

Vychází nový Plav věnovaný dystopiím z Perského zálivu.


Psát rukou, která nepíše

Libor Staněk II.

 

Francouzský literární teoretik a esejista Maurice Blanchot promlouvá ve svém stěžejním díle Literární prostor (1955, č. 1999) v kapitole Esenciální osamělost o spisovateli, který si namlouvá, že literární dílo lze držet pevně v rukách. „Stává se, že člověk drží tužku, a i když ji velmi chce pustit, jeho ruka ji přesto nepustí: místo aby se otevřela, se naopak sevře. Druhá ruka zasahuje s větším úspěchem, ale tu vidíme, jak ruka, kterou můžeme nazvat nemocnou, vykresluje pomalý pohyb a snaží se vzdalující předmět znovu uchopit,“ píše Blanchot, pro něhož je nemocná ruka ta,

…

Brazílie musí Evropu pozřít

Barbora Svobodová

Bopp, Raul. Had Norato: Jazyk nheengatu z levého břehu Amazonky.
Z portugalského originálu
Cobra Norato: Nheengatu da margem esquerda do Amazonas (2022) přeložila Lucie Koryntová.
1. vydání. Praha: Triáda, 2022. 181 stran.

 

Už jsou to čtyři roky, co nakladatelství Triáda v edici Lusobrazilská knihovna vydalo zatím poslední knihu Had Norato od předního brazilského modernisty Raula Boppa (1898–1984). Výběr je to odvážný, protože se jedná o velmi specifické dílo pevně vázané na dobový kontext, a navíc se o něm říká, že je nepřeložitelné.

Raul Bopp byl,

…

Boží večer. Náboženství v literaturách jižní Asie

Program k číslu 1/2026 v Tao čajovně 19. listopadu od 17:00.


Pod ochranou obávané Kirké

Klára Trsková

 

V letošním roce byla Galicijskou královskou akademií věd jako spisovatelka roku zvolena Begoña Caamaño (1964–2014). Během své spisovatelské dráhy stihla vydat v nakladatelství Editorial Galaxia dva galicijsky psané romány: Circe ou o pracer do azul (Kirké aneb potěšení z modře, 2009) a Morgana en Esmelle (Morgana v Esmelle, 2012). Třetí próza Begoñi Caamaño na motivy sbírky pohádek Tisíc a jedna noc zůstala kvůli jejímu předčasnému úmrtí nedokončená.

V dějinách galicijské literatury absentují zakládající epické texty, možná právě proto se mnohé autorky obrací k velkým antickým vyprávěním jako Ílias a Odyssea.

…

Výměšky jazyka. Tekutá tělesnost poezie

Program k číslu 9/2026 na KIT – Sdružení výtvarníků Výtoň 25. listopadu od 19:00.


Mezi dvěma světy

Jan Krasický

An-jen, Chu. Rozvážím balíky po Pekingu: život v čínské gig economy.
Z čínského originálu
Wo caj Pej-ťing sung kchuaj-ti (2023) přeložil Denis Molčanov.
1. vydání. Brno: Host, 2025. 240 stran.

 

Nakladatelství Host vydalo v minulém roce překlad autobiografie Chu An-jena s názvem Rozvážím balíky po Pekingu. Z jeho svědectví námezdního dělníka se zkušeností z mnoha různých povolání – od prodejce zmrzliny přes poslíčka po vedoucího obchodu s oblečením – se dozvídáme o specifické situaci pracovního trhu v komunistické Číně, která se ekonomicky transformovala v kapitalistickou velmoc.

…

Obrysy střední Evropy

Ptá se Alžběta Knappová, odpovídají Jarmila Horáková, Bob Hýsek, Martina Mecco, Petr Minařík, Irena Steinerová

Na konci září proběhl v pražském Žižkostele první ročník FLIPu – festivalu literárního překladu. Jeho cílem bylo zaplnit žalostnou mezeru v množství českých literárních událostí takovou akcí, jež se bude věnovat výlučně světové literatuře a umění překladu (tedy přesně tomu, čemu se i v Plavu věnujeme už dlouhá léta). První ročník jsme zaměřili na region, který je nám nejbližší, ale jehož kontury jsou pro nás současně snad nejvíce zastřené: střední Evropu. Sami jsme se při přípravách neustále dohadovali o tom, kde by měla ta „naše“ část Evropy začínat a kde končit a jestli je ten termín vůbec opodstatněný. Jelikož jsme se nikdy nedobrali uspokojivého výsledku, rozhodli jsme se dotázat našich vážených hostů a hostek. A jak můžete sami posoudit, zdá se, že je tolik středních Evrop, kolik je člověků!


Futurismus nám pomáhá porozumět současnosti

Rozhovor s Ahmedem Elbennim vedla a z angličtiny přeložila Adéla Provazníková

Vizuální okázalost současných metropolí Zálivu naznačuje, že budoucnost už přišla. Jak ale souvisí saúdské urbanistické megaprojekty, jako je Neom, nebo honosné emirátské Muzeum budoucnosti s lokální beduínskou minulostí, právy zahraničních dělníků a kritikou pozdního kapitalismu? Egyptsko-americký výzkumník Ahmed Elbenni v rozhovoru vysvětluje, proč lze „futurismus zemí Perského zálivu“, nebo také „zálivový futurismus“ (Gulf Futurism), chápat jako specifickou podobu nacionalismu orientovaného nikoli k dávné minulosti, ale k hyperoptimistickým představám o budoucnosti. Mluví také o dosud málo známých tradicích islámské literatury a sci-fi a představuje svůj koncept islamofuturismu,

…