Festival literárního překladu FLIP

První ročník prvního českého překladového festivalu se blíží. Debaty, performance, dílny, hudba a divadlo. flipfestival.cz 


All the time I knew it was not love

Program k číslu 7/2026 na Festivalu literárního překladu FLIP v Žižkostelu 25. září od 19:00.


Revue Prostor & Plav: moře, lázně, tekutiny (Malá inventura, Karlovy Vary)

Společný program Revue Prostor a časopisu Plav k tekutinám, inspirovaný chystaným číslem 9/2026 proběhne v rámci festivalu Malá inventura v Alžbětiných lázních (Karlovy Vary) v sobotu 17. října od 15:00.


Chicanská detektivka v poušti a femi(ni)cidy v Juárezu

Tereza Jiroutová Kynčlová

Mexicko-americká hranice představuje podle chicanské autorky Glorie Anzaldúi „zející ránu“ mezi třetím a prvním světem. Region poznamenaný kolonialismem, násilím kartelů i represemi vůči migrantům umožňuje šíření „epidemie“ femi(ni)cid, strukturálně podmíněných vražd na ženách. Fenomén, který zrcadlí hluboké společenské i rasové nerovnosti, nachází odezvu v literatuře, popkultuře i chicanské detektivce. Jakým způsobem se tragická realita Ciudad Juárezu promítá do umělecké tvorby?


„Bloudíme jako stíny pod hvězdami“

Antonín Handl

Broumovské Sympozium ilustrace přivedlo do pohraničního města šest evropských autorek a autorů, kteří během rezidence různými způsoby zachycovali zdejší krajinu, její proměny a stopy minulosti. Finská výtvarnice Terhi Ekebom, která se ve svých kresbách a akvarelech soustředila na Broumovsko poznamenané vysídlením německého obyvatelstva, vytvořila také obrazovou knihu Někde tady pod hvězdami, jejíž ukázku dole přetiskujeme. Výsledky osmého ročníku Sympozia nyní míří z Broumova do Prahy, kde se představí na festivalu ilustrace Lustr, který se bude konat od 24. do 30. září v Holešovické tržnici.


Báseň, ktorá prská, horí, dymí a chladí

Martin Pavlov

V novém díle svého literárně historického cyklu Knihovničky slovenské poezie – věnovaného dějinám slovenské poezie v druhé polovině 20. století – popisuje Martin Pavlov tvorbu takzvaných konkretistů. Debutová díla Ľubomíra Feldeka, Jozefa Mihalkoviče, Jána Ondruše, Jána Stacha či Jána Šimonoviče z 60. let spojuje novátorský důraz na práci s metaforou jakožto svébytnou a víceznačnou (konkrétní) skutečností.


Básnický jazyk pod palbou III

V poslední části ankety s ukrajinskými básnířkami o proměnách poezie za války Anna Gruver potvrzuje to, co v různých podobách zaznělo již mnohokrát: že válka na jedné straně podněcuje dokumentárnost a na té druhé vytváří potřebu hledat tradiční formy, vracet se k archetypům. Na závěr pak v silné osobní výpovědi Marianna Kijanovska mluví o kamennosti své poezie a o síle megalitických básní.


Je nás tolik, že máme samy pro sebe vlastní ráj

Program k číslu 10/2025 v rámci festivalu Tabook 5. září od 18:00.


Všechno, co máte, je zdroj

Rozhovor s Esmeraldou Santiago IV. díl

Vzpomínka na dětství se často uchovává v detailech, jako je chuť domácího jídla nebo melodie polozapomenuté písničky. Z této všednosti, jež je osobní, ale zároveň sdílená, vyrůstá antologie Las Christmas z roku 1998, v níž Esmeralda Santiago spojila vzpomínky latinskoamerických autorů na vánoční svátky. V závěrečné části rozhovoru se autorka ohlíží za rušnými newyorskými ulicemi, aby se vzápětí vrátila na úplný začátek, na portorikánský venkov, kde strávila prvních třináct let života. Skrze vyprávění o hudbě, rodinné kuchyni a chudobě přibližuje, jak se z drobných a zdánlivě obyčejných momentů rodí vnitřní síla, protože všechno prožité se nakonec může stát počátkem něčeho jiného.


Věře tří tváří

Klára Machů

Věra Linhartová prochází českou literaturou jako autorka unikavá, již nelze uzavřít do jediného jazyka, žánru nebo místa. Osobní vzpomínku na ni sdílí prostřednictvím básně v próze Klára Machů. Vděk a úcta k autorčině tvorbě i její osobnosti se zde prolínají s úvahou o řeči a prostoru, v němž slova přetrvávají i za hranicí času.