Naše stvůry tančí kolem ohně. Básnící Brazilky

Uvedení čísla k brazilské poezie ve čtvrtek 30. dubna od sedmi hodin v pražském Punctu.


4/2026 – Piraně a světlušky

Vychází nový Plav věnovaný brazilským básnířkám dneška.


Poezie nás zachraňuje před smutkem

Rozhovor s Adéliou Prado vedla a z portugalštiny přeložila Šárka Grauová

Poezie Adélii Prado vyrůstá z „dvorku, slepic, kohouta…“, a přece je transcendentní. Básnířka z Minas Gerais debutovala v sedmdesátých letech už jako čtyřicetiletá matka v domácnosti a postupně uhranula brazilskou literární scénu počínaje Carlosem Drummondem de Andrade. V rozhovoru s portugalistkou Šárkou Grauovou se devadesátiletá autorka rozhovořila o svých znovunalezených juveniliích, které nedávno poprvé vydala spolu s novými texty, o pramenech své poezie ve vyjadřování citu a také o rebelii dospívání v silně katolickém prostředí. Prado reflektuje různé etapy svého psaní, období smutku a nediagnostikované deprese.

Za jeden provaz III

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?


„Prostě jsme takoví, samý tajemství“

Míla Janišová

Gurnah, Abdulrazak. Ráj.
Z anglického originálu
Paradise (1994) přeložila Petra Nagyová.
1. vydání. Praha: Prostor, 2023. 248 stran.

Gurnah, Abdulrazak. Dozvuky.
Z anglického originálu
Afterlives (2020) přeložil Rani Tolimat.
1. vydání. Praha: Prostor, 2024. 384 stran.

 

Když v roce 2021 Abdulrazak Gurnah obdržel Nobelovu cenu za literaturu, neexistoval žádný překlad jeho díla do češtiny. Od té doby nakladatelství Prostor vydalo dva romány – Ráj (Paradis, 1994, česky v překladu Petry Nagyové 2023),

Naše stvůry tančí kolem ohně (Olomouc)

Olomoucké uvedení čísla k současné brazilské poezii ve středu 6. května od 18:00 v kavárně Druhý domov.


Pěstujme čarodějnické umění

Alžběta Knappová

Před nedávnem vyšla v českém překladu dlouho očekávaná kniha italské feministky Silvie Federici Kaliban a čarodějnice, která na příkladu čarodějnických procesů ilustruje násilný vztah kapitalismu k ženskému tělu. K jejímu přečtení vybízí naše redaktorka Alžběta Knappová – a při té příležitosti varuje před imperativem produktivity a vyzývá k pěstování umění čarodějnictví.


Trdel – krdel – hrdel aneb Když pr*el hází klacky pod nohy

Jiří Holub

 

Román Barva léta (1991, č. 2024) Reinalda Arenase začíná parodickou a burleskní veršovanou jednoaktovkou, v níž tyran Fifo nechá vzkřísit kubánskou romantickou básnířku Gertrudis Gómez de Avellaneda, aby se zúčastnila jeho oslav. Ta ale místo toho nasedne do člunu a snaží se z Kuby uprchnout na Floridu. Na havanském nábřeží Malecón se shromáždí dav, který jí spílá, zatímco na nejjižnějším floridském ostrově Key West je na její podporu uspořádána velká demonstrace. Následuje básnické klání, v němž se parodují soudobí i minulí klasici kubánské poezie a které v přímém přenosu vysílá televize.

Za jeden provaz II

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?


Autoteorie o sexuální práci, umění a zpovědním psaní

Barbora Skalická Doležalová, Saba Vassileva

Giovannitti, Sophia. Pracující dívka: O prodeji umění a prodeji sexu.
Z anglického originálu
Working Girl: On Selling Art and Selling Sex (2023) přeložili Ondřej Trhoň a Toby Wehle.
1. vydání. Praha: Tranzit.cz, 2024. 207 stran.

 

Kdo může psát o sexuální práci a kdo je oprávněn recenzovat knihu, která se tomuto tématu věnuje? V kontextu narůstající popularity autofikce a autoteorie můžeme pozorovat, že roste poptávka po příbězích, které zpracovávají určité společenské téma, nebo nejlépe marginalizovanou identitu formou osobní zpovědi. Snaha o zviditelnění a reprezentaci dosud přehlížených hlasů se ovšem snadno může zvrtnout v moralizující dohled nad tím,