Festival literárního překladu FLIP

První ročník prvního českého překladového festivalu se blíží. Debaty, performance, dílny, hudba a divadlo. flipfestival.cz 


All the time I knew it was not love

Program k číslu 7/2026 na Festivalu literárního překladu FLIP v Žižkostelu 25. září od 19:00.


Řídit fakultu jako firmu

„Někde ty prachy přece vzít musíme,“ řeklo si zřejmě vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a jalo se zrušit Ústav translatologie. Jediné pracoviště svého druhu v České republice, navíc s více než šedesátiletou tradicí a bezpočtem zahraničních spoluprací. Že jeho absolventi jako jedni z mála studentů fakulty prakticky ihned najdou uplatnění, je prý jen „detail“. Podobně jako vše, co se nehodí do nového byznysplánu. Je potřeba šetřit, tečka. Vedení si přitom na svůj provoz alokuje bezmála třetinu veškerých financí, které má fakulta k dispozici. Koneckonců, příští rok dle navrženého rozpočtu není výjimkou. Pro ostatní tu pak jsou slevové letáky a také láska k oboru,

7/2026 – V osidlech rozkoše

Vychází nový Plav věnovaný obrazům ženské heterosexuální touhy.


Červená knihovna nám nastavuje zrcadlo z lunaparku

Rozhovor s Dianou Štelovou vedla Veronika Korjagina

Číslo otevíráme rozhovorem o akademicky silně podceňovaném tématu: romancích, harlekýnkách, červené knihovně… Tomuto žánru se přezdívá různě, bagatelizace ze strany vědecké obce ovšem asi nejčastěji pramení ze skutečnosti, že se probíraná díla považují za „čtení pro ženy“, a co je ženské, je sentimentální a podřadné. Spisovatelka Diana Štelová naopak zdůrazňuje potenciál vzdělávání se při čtení harlekýnek a upozorňuje na jednoduchou rovnici – jaká společnost, taková červená knihovna. Platí tedy, že neutuchající popularita romancí posiluje patriarchát, nebo jej vlastně může i slušně podkopávat? A jak do toho všeho zapadají Bridgertonovi?

Po Mekongu pluje přívoz

Kamila Schewczuková

Vyprahlé české léto, schnoucí Berounka, jízdy na kole a dusivé teplo koloniální Indočíny. Literární vědkyně, redaktorka a básnířka Kamila Schewczuková se ohlíží za svou letní láskou, prožívanou v četbě náhodně objevené knihy Milenec francouzské spisovatelky Marguerite Duras. V lyricky laděné osobní reflexi se zamýšlí nad hranicemi lásky, touhy a emancipace. Román lze v rozhlasové úpravě Ludvíka Němce poslechnout též na stanici Český rozhlas Vltava.


Revue Prostor & Plav: moře, lázně, tekutiny (Malá inventura, Karlovy Vary)

Společný program Revue Prostor a časopisu Plav k tekutinám, inspirovaný chystaným číslem 9/2026 proběhne v rámci festivalu Malá inventura v Alžbětiných lázních (Karlovy Vary) v sobotu 17. října od 15:00.


Chicanská detektivka v poušti a femi(ni)cidy v Juárezu

Tereza Jiroutová Kynčlová

Mexicko-americká hranice představuje podle chicanské autorky Glorie Anzaldúi „zející ránu“ mezi třetím a prvním světem. Region poznamenaný kolonialismem, násilím kartelů i represemi vůči migrantům umožňuje šíření „epidemie“ femi(ni)cid, strukturálně podmíněných vražd na ženách. Fenomén, který zrcadlí hluboké společenské i rasové nerovnosti, nachází odezvu v literatuře, popkultuře i chicanské detektivce. Jakým způsobem se tragická realita Ciudad Juárezu promítá do umělecké tvorby?


„Bloudíme jako stíny pod hvězdami“

Antonín Handl

Broumovské Sympozium ilustrace přivedlo do pohraničního města šest evropských autorek a autorů, kteří během rezidence různými způsoby zachycovali zdejší krajinu, její proměny a stopy minulosti. Finská výtvarnice Terhi Ekebom, která se ve svých kresbách a akvarelech soustředila na Broumovsko poznamenané vysídlením německého obyvatelstva, vytvořila také obrazovou knihu Někde tady pod hvězdami, jejíž ukázku dole přetiskujeme. Výsledky osmého ročníku Sympozia nyní míří z Broumova do Prahy, kde se představí na festivalu ilustrace Lustr, který se bude konat od 24. do 30. září v Holešovické tržnici.


Báseň, ktorá prská, horí, dymí a chladí

Martin Pavlov

V novém díle svého literárně historického cyklu Knihovničky slovenské poezie – věnovaného dějinám slovenské poezie v druhé polovině 20. století – popisuje Martin Pavlov tvorbu takzvaných konkretistů. Debutová díla Ľubomíra Feldeka, Jozefa Mihalkoviče, Jána Ondruše, Jána Stacha či Jána Šimonoviče z 60. let spojuje novátorský důraz na práci s metaforou jakožto svébytnou a víceznačnou (konkrétní) skutečností.