Květnové číslo nebude vymezeno, jak v Plavu bývá zvykem, jazykově ani tematicky, ale časově: podíváme se do doby barokní. Z rozmanitého evropského písemnictví baroka a manýrismu – tak rozmanitého, že se nabízí otázka, zda je lze vůbec shrnovat do jednoho pytle – jsme vybírali ukázky z těch literatur, které nejsou v české kultuře důvěrně známé. Čtenář si tak udělá představu o německé a latinské náboženské literatuře vznikající na českém území, shledá podobnosti s českou literaturou v traktování pomíjivosti v rumunské básnické produkci a naopak ho možná překvapí rozdílnost v postoji k plynutí ve francouzské světské poezii. Číslo uzavřou ukázky z dobových rétorik, které se každá jiným způsobem staví k tehdejšímu literárnímu proudu konceptualismu.

V tomto roce dále zavítáme do Albánie, Kanady, Jižní Koreje, Turecka a Estonska, proloženo jako vždy překladatelským cenám.