Plav
archiv




Úvodník

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,
toto číslo se věnuje dystopické literatuře. Jde o žánr bytostně spojený s dvacátým stoletím: právě během něho se utopické vize často realizovaly s opačným znaménkem. Dystopické rysy vykazuje i naše současná realita. Prokazatelné přehřívání planety, totalitní praktiky, vzrůst strachu a nenávisti ve společnosti, blízké i vzdálenější válečné konflikty… Svět se bouřlivě mění a nedá se říct, že by to byly vždy změny k lepšímu. Co může být horší než pochmurná vyhlídka na nejbližší budoucnost? Snad jen hlodavý pocit, nezřetelné tušení, že vlastně uvnitř dystopie už dávno žijeme, aniž si to plně uvědomujeme. Všechny tyto úvahy nás při přípravě čísla provázely.
Jak píše v úvodním eseji komparatistka Olga Pavlova, autorka konceptu tohoto čísla, „slovo dystopie funguje jako synonymum pro katastrofu: přírodní či ekologickou, politickou či sociální anebo pro celkové zhroucení společnosti“. Ukázky v čísle víceméně pokrývají celý tento výčet. Kóbó Abe straší čtenáře vizí globální potopy; ještě strašidelnější je však způsob, jakým se lidstvo s touto pohromou v románu Čtvrtá doba meziledová vyrovnává. V románu pro mládež Červí měsíc od Sally Gardnerové, psaném v subžánru alternativní historie, Velká Británie prohrála druhou světovou válku a byla podmaněna Německem. Politická tragédie par excellence, i se sociálními následky. Variaci na podmanění Británie (respektive Oceánie) najdeme v úryvku z poněkud parodického románu 1985 od Györge Dalose. Kdo nebo co zaujme prázdné místo po Velkém bratrovi? Můžete si být jistí, že to bude něco mnohem horšího.
A pokud jde o případy dystopie, ve které už žijeme: v tomto čísle představujeme Vladimira Rafejenka, vítěze literární soutěže VEaPLA a rodáka z Doněcku. Právě dění na Donbase je taková znepokojivě aktuální dystopická situace.
Ať už se rozhodnete vykročit spolu s tímto číslem Plavu vstříc svým strachům z budoucnosti, nebo se naopak dáte ukonejšit tím, že je to přece jen literární fikce na papíře, přejeme vám příjemně mrazivé čtení.
Příště se spolu vydáme do finské přírody.

Alexej Sevruk






© 2005 občanské sdružení Splav!