Plav
aktuální číslo




Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,
po více než osmi letech v redakci Plavu nastal čas na poměrně patetický a osobní úvodník. „Co krášlí Inuity?“ ptá se motto čísla. „Duše je to, co tě krášlí, co tě dělá člověkem. Jedině ona ti propůjčuje vůli, chuť jednat, činorodost. Řídí celý tvůj život. Proto se tělo musí rozpadnout, když ho duše opustí,“ odpovídá Majaq v Nových lidech Knuda Rasmussena.
Redaktoři a redaktorky Plavu si někdy témata vybírají, jindy si téma vybere je. Třetí rok po sobě se mi podařilo přijít k číslu takříkajíc jako slepá k houslím a začít pracovat s literaturou, která mi do té doby byla zcela vzdálená. Po Filipínách a Prvních národech jsem se letos na jaře a v létě procházela po ledových pláních a hrbila se při vstupu do iglú, ale zároveň si ověřovala, že i v Grónsku žijí mileniálové a jejich životní otazníky se pramálo liší od těch našich. Jiná je situace Inuitů v Kanadě, jiná na Aljašce a jiná v Grónsku – je dobré vědět, že generalizace není na místě. Je dobré se něco dozvídat o úplně nových a v běžném životě zdánlivě nepotřebných věcech.
Konkrétně k tomuto doporučuji rozsáhlý esej z pera Kláry KolinskéZdeňka Lyčky, v němž se podrobně vysvětluje historická i současná situace hlavních inuitských národů a jejich jazyků. Texty v tematické části čísla jsou překlady z dánštiny (grónské) nebo angličtiny (kanadské a aljašské). Podobně jako v případě Prvních národů (viz číslo 10/2016) je i v inuitské kultuře častá bilingvnost – texty vznikají paralelně v majoritních jazycích států, v nichž Inuité žijí (dánštině, angličtině, popřípadě francouzštině), nebo se do nich obratem překládají.
Pokud jde o náměty, pojednali jsme číslo poměrně široce, od vyprávění o dávných časech až po ukázky z nejaktuálnějších románů lidí kolem třiceti a ze současných adaptací oněch tradičních příběhů (jako to umějí SeanRachel Tinsleyovi-Qitsualikovi). Některé texty jsme také obohatili o původní ilustrace, v případě Gitze-JohansenaAlootooka Ipellieho jde přímo o příspěvky všestranných autorů-výtvarníků.
Příště přeletíme půl zeměkoule a začteme se do africké poezie.

Silvie Mitlenerová






© 2005 občanské sdružení Splav!