Plav
archiv




Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,
„černý kontinent“ bývá v médiích skloňován nejčastěji v souvislosti se svými problémy, a to tak povšechně, že si můžeme Afriku mylně představovat jako jednu velkou heterogenní zemi. Ve skutečnosti ji však tvoří čtyřiapadesát nezávislých států, z nichž každý si zaslouží zájem. Také o ropné velmoci tropické Afriky, Nigérii, slýcháme v posledních letech jen jako o dějišti řádění salafistických povstalců z Boko Haram a humanitární krize hrozící hladomorem.
My bychom vám ale chtěli největší subsaharskou zemi ležící na pobřeží Guinejského zálivu přiblížit jako kulturně bohatou zemi plnou hrdosti a imaginace, a proto jsme připravili výbor toho nejlepšího a nejoceňovanějšího z tamní literatury. Můžete se tak těšit na esej populárního autora Chinuy Achebeho, ukázku z divadelní hry prvního afrického nobelisty Woleho Soyinky, úryvek z částečně autobiografického ženského románu Buchi Emechetové nebo prózu z tradičního venkovského prostředí Cypriana Ekwensiho.
Vzhledem k tomu, že mezi sebou Nigerijci hovoří celou řadou místních jazyků, vás možná překvapí, že se jedná výhradně o díla psaná v angličtině. Čtenářské publikum je však u jednotlivých jazyků nepočetné, autoři berou do úvahy i šanci dostat se za hranice země, a tak vychází literární tvorba v jorubštině, igboštině nebo hauštině pouze ojediněle.
Zatímco čtete tyto úvodní řádky, jistě už zvědavě pošilháváte směrem hlouběji do útrob časopisu a říkáte si, co se to jen s Plavem v roce 2017 stalo. Ten ale prokouknul, viďte? A kromě nového grafického designu pro vás máme i obsahovou novinku – rubriku, jejíž název se sice do mrazivé zimy příliš nehodí, ale my přesto doufáme, že vás naše kraťasy (krátké texty) příjemně osvěží. Čekají na vás hned na další stránce, odkud vás budou napříště pokaždé vítat.

Pavla Bálková, Vojtěch Šarše






© 2005 občanské sdružení Splav!